Kam se poděly kosti sv. Metoděje? Pátrání trvá sto let

Po ostatcích sv. Metoděje už více než sto let pátrají profesionální archeologové, jejich amatérští kolegové i nejrůznější vizionáři a vyšinuté vědmy. Při nedávných oslavách cyrilometodějského svátku znova padla otázka: Dají se ostatky vůbec najít?

Věrozvěst Konstantin čili Cyril zemřel v Římě v roce 869 a jeho hrob je k vidění v římské bazilice sv. Klimenta, kousek od Kolosea. Jak je tomu ale s hrobem Metoděje, jenž zesnul na Velké Moravě v roce 885? Na Moravě můžeme navštívit nejméně čtyři místa, o nichž se traduje, že jsou světcovým rovem. Metodějovy skutečné ostatky přitom ještě čekají na objevení.

Hora svatého Klimenta v jihomoravském pohoří Chřiby je mysteriózním místem a turista se tu cítí jako na poutním místě někde ve východním Středomoří. Na vrcholu kopce je archeologické naleziště se zbytky chrámu, prostor hlídají dvouramenné řeckokatolické kříže. Nikde ani noha, ale dřevěná kaple vyzdobená obrazy svatých je otevřena a v bedně u oltáře je uložena Bible kralická. Místo dle legendy střeží přímo svatý Metoděj, v kraji hluboce ctěný, jak je patrno i z jednoho z aktuálních zápisů v pamětní knize: "V 18 hodin jsme dorazili na památnou horu svatého Klimenta a poklonili se ostatkům našeho prvního moravského arcibiskupa Metoděje."

Podle archeologů zde však světcův hrob neleží. Bylo to jen zbožné přání amatérského archeologa a poštovního oficiála Roberta Čechmánka, který na hoře sv. Klimenta v roce 1905 vykopal lidskou kostru, přičemž černou spečeninu nalezenou u ostatků označil s pomocí místního lékárníka za Metodějovu arcibiskupskou berlu. Ostatky z Chřibů pak doputovaly do Prahy, kde je vyšehradský kanovník ukázal vizionářce Bohuslavě Tomanové a ta nález prohlásila za "kůstky pána s bílým plnovousem, jehož bratr je pochován v Římě u sv. Klimenta". Šlo sice jen o středověkou kostru, jak prokázal antropologický průzkum, legenda o Metodějově hrobu v Chřibech však žije dodnes. Navzdory vědecké pravdě mýtus rádo šíří třeba občanské sdružení Přátel sv. Klimenta.

V Centru slovanské archeologie Moravského zemského muzea v Uherském Hradišti zase opatrují kameny s nápisy vytesanými staroslověnskou hlaholicí. V lesích za obcí Stupava ve Chřibech je v roce 1932 vykopala jistá vědma Klementina Maštalířová a prohlásila za Metodějův hrob. Maštalířová se dušovala, že měla živý sen, v němž se jí opakovaně zjevoval Metoděj, který ji prosil o vysvobození z rovu. Objev v roce 1932 ovlivnil mnoho lidí a místo na památný Velehrad pak tisíce poutníků začaly mířit k hluboké jámě, v níž se kameny s hlaholicí měly najít. Byla to ovšem jen falza. 

* Proč archeolog Luděk Galuška tvrdí, že hrob sv. Metoděje leží v Uherském Hradišti-Sadech, zatímco jeho kolega Zdeněk Klanica byl přesvědčen, že hrob našel v Mikulčicích?

* Nemohli archeologové hrob přehlédnout? To znamená, že Metoděj už byl vykopán a nyní leží v depozitáři mezi jinými ostatky nalezenými na velkomoravských pohřebištích?

* Proč vůbec Češi tak pátrají po ostatcích svých velikánů? Jak třeba dopadlo hledání ostatků Jana Žižky z Trocnova?

ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 11. ČERVENCE 2016.