České rybníky stále více připomínají nevábné louže plné sinic, do kterých není možné vlézt, aniž by člověk neriskoval zdravotní potíže. Mohou za to velkochovy kaprů. Přírodovědci dokonce hovoří o ekologické katastrofě.
Kritika nadměrného chovu kaprů v českých rybnících přibývá. Poté, co časopis Týden na tento ekologický problém upozornil před Vánocemi, se objevilo už několik varovných hlasů. Teď se přidal i významný přírodovědec Daniel Storch z Akademie věd. Tvrdí, že se tradiční rybníky, které jsou součástí krajiny, stávají špinavou jednodruhovou pěstírnou zaměřenou na zisk.
"Málokdo o tom mluví, ale české rybníky zažívají skutečnou ekologickou katastrofu," varuje profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd a specialista na makroekologii, biodiverzitu a ekologickou teorii.
Kapři se v rybnících živí zooplanktonem (perloočkami a jinými drobnými bezobratlými živočichy), jehož potravou jsou řasy. Mikroskopické řasy tím pádem nemají přirozeného predátora, zůstávají ve vodě a ta se rychle zazelená. Kapři navíc ryjí u dna a ještě více rybníky zakalují a znečišťují.
Hnojiva napomáhají sinicím
Podle Storcha se příliš ekologicky nechovají ani rybáři, kteří rybníky vápní a hnojí, často i kejdou nebo hnojem, a řasy tak rostou rychleji. "Nejde ale jen o čistotu vody, ale také o veškerou faunu a flóru, která je na čisté vodní plochy navázána," konstatuje profesor David Storch. "Nejhorší situace je v okolí Třeboně, kde má chov ryb dlouholetou tradici. Příroda je tam kvůli intenzivnímu hospodaření na rybnících pod obrovským tlakem, který může mít závažné důsledky pro celý ekosystém i pro člověka."
Kromě kaprů je dalším problémem vypouštění odpadních vod plných fosforu, které rovněž napomáhají k rozmnožování sinic. "Základním kamenem úrazu je ale nekontrolované množství odpadních vod v potocích, se kterými do rybníků přitéká fosfor. A platí jednoduchý vztah: čím víc fosforu, tím větší problém," dodal Daniel Fiala, hydrobiolog z Výzkumného ústavu Vodohospodářského T. G. Masaryka.
Situace se podle vědců navíc nebývale komplikuje globálními změnami klimatu. Když se něco přežene, je to víc vidět, ještě se to zvýrazní. Vysoké teploty všechny procesy ve vodě urychlují a leckterá náves má uprostřed ve svém středu nevábnou páchnoucí kaluž plnou zelené, fialové nebo žluté kaše. "Ekologie je hlavně věda o vztazích, které je potřeba napravit. Začněme u našeho vztahu k vodě a její kvalitě," navrhl Daniel Fiala z vodohospodářského ústavu.
Varování ornitologů
Na rybníky přecpané kapry si stěžují rovněž ornitologové. Letošním ptákem roku vyhlásila Česká společnost ornitologická potápku černokrkou - právě aby ukázala na akutní problém s českými rybníky plnými kaprů a znečištěnými z okolních polí.
Potápka patřila před lety v české přírodě k hojným druhům. V padesátých a šedesátých letech hnízdily potápky černokrké v koloniích i o několika stovkách párů. Jenže teď tento ptačí druh z Česka téměř vymizel. V loňském roce našli ornitologové už jen padesát hnízd.
"Takto drastický pokles dříve silné populace nemá v evropském kontextu obdoby. Podobná situace není ani v okolních zemích, například v Polsku či Německu se potápkám stále daří dobře. Příčiny úbytku tedy musíme hledat u nás doma," řekl ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Výzva: omezte chov kaprů
Odborníci doporučují omezit produkci kaprů a vysazovat v rybnících více druhů ryb, které nebudou mít takové výnosy, ale které přispějí k lepší kvalitě vody a prostředí. Jenže domluva s rybáři mnohdy není jednoduchá. Tato profese je navíc na chovu ryb existenčně závislá.
"Je to problém celé krajiny, která je intenzivně obhospodařována i mimo rybníky," upozornil Petr Musil z České zemědělské univerzity, který se problémům spojených s velkochovem kaprů také věnuje. I on doporučuje, aby se do rybníků vysazovaly i jiné druhy. Jako pozitivní příklad uvedl třeboňský rybník Rod, který je přírodní rezervací a loni tam rybáři nasadili candáta. "Razantně tam přibylo ptactva, a dokonce i ve velké míře vyvedli mladé. Ptáci se na něj stahovali z celé tamní rybniční soustavy," poznamenal Musil.
Jeden z mála dalších příznivých příkladů je možné najít na Vysočině. Tamní rybáři souhlasili se snížením počtu ryb v Zádušním rybníku u Havlíčkova Brodu, který teď slouží hlavně k rekreaci.
