Proklínaná karta
Kauza sKarta: nová stížnost na Českou spořitelnu

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) dostal další stížnost kvůli projektu sKaret, tentokrát na Českou spořitelnu jako jejich provozovatele. Podalo ji sdružení Iuridicum Remedium (IuRe). Podle něj by banka měla být za "nelegální zpracování" dat příjemců dávek postižena podobně jako ministerstvo práce (MPSV). S ním úřad zahájil kvůli sKartě v dubnu řízení, o případné sankci zatím nerozhodl. Potrestal resort zatím půlmilionovou pokutou za to, že nedostatečně ve svém informačním systému zabezpečil zpracovávané osobní údaje lidí.

"Nelegálně předané údaje mohou být jen těžko novým držitelem legálně zpracovávány. Česká spořitelna by měla být postižena za zapojení do projektu sKaret podobně jako ministerstvo práce," uvedl výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil.

Podle mluvčího ÚOOÚ Davida Pavláta se pokuta, kterou resort dostal, sKarty netýká. "Zda a jaká pokuta bude - či nikoli - uložena, se teprve v rámci správního řízení rozhodne," podotkl Pavlát. Řízení začalo 22. dubna. Úřad dal resortu už půlmilionovou pokutu za nedostatečné zajištění osobních dat lidí v jeho jednotném informačním systému, kde jsou mimo jiné data kvůli vyplácení dávek. Přístup k nim prý mělo z jednoho účtu víc osob. Neuchovávaly se záznamy, kdy, kdo a proč osobní údaje zaznamenal či zpracovával.

"Rozhodnutí o pokutě je pravomocné, ministerstvo ji tedy uhradí. Nicméně rozhodnutí nyní analyzujeme a nedají se vyloučit do budoucna další právní kroky," sdělila ČTK mluvčí resortu Štěpánka Filipová.

Kontrola ÚOOÚ ukázala, že ministerstvo spořitelně neoprávněně předávalo kvůli sKartám osobní data příjemců dávek. Zákon ho k tomu ale nezmocnil, dělalo to jen podle smlouvy s bankou na provozování systému. Tu uzavřelo do roku 2024. Takový kontrakt ale podle ÚOOÚ nemůže chybějící zákonné zmocnění nahradit. Podle sdružení se kontrola zaměřila na předávání, ne na zpracování dat. Kvůli němu tedy podalo podnět ochráncům soukromí 10. května.

Podle sdružení spořitelna zpracovává údaje u části lidí bez jejich souhlasu. Další část na to má s bankou smlouvu. Podepisovali ji při převzetí sKarty. "Podpis smlouvy byl často vynucen hrozbou nevyplácení sociálních dávek," tvrdí zástupci sdružení. Podle Vobořila takové uzavírání smluv je "nesvobodné a tudíž neplatné".

Vedení sdružení míní, že "zřejmě absolutně neplatná" je i smlouva ministerstva se spořitelnou, nárok banky na kompenzace při ukončení projektu je tak prý sporný. Jednoznačnou odpovědnost ministerstva za neplatnost kontraktu nelze podle IuRe dovozovat, protože "o rozporu smlouvy se zákonem v okamžiku jejího podpisu musely vědět obě smluvní strany". Hrozba kompenzací tak představuje zdržovací taktiku a má udržet projekt při životě, uvedl Vobořil.

Neplatnosti smlouvy mezi ministerstvem a spořitelnou chce dosáhnout jedna z příjemkyň dávek. Obrátila se kvůli tomu na soud. Uvedla, že stát bez jejího souhlasu předal její data bance, ta je poskytla další firmě.

Podle manažera Fondu Otakara Motejla Jiřího Knitla se ministerstvo s projektem sKaret zachovalo neprofesionálně, vytvořilo chaos a zmatek a lidi "donutilo často proti jejich vůli", aby se stali klienty soukromé banky. K sKartě totiž automaticky dostali i spořitelní konto, přes které k nim peníze od státu putují. "Je nutné vést k odpovědnosti politiky a úředníky stojící za prosazením projektu sKaret," uvedl Knitl.