Téma TÝDNE
Eurodotace na zkoumání bohů. Za 27 milionů

Češi potřebují porozumět kultu římského boha Mithry. Nebo nepotřebují? Zajímá vlastně někoho bůh Mithra? To je fuk. Na jeho zkoumání jdou uplatnit desetimilionové dotace, tak proč ne. Bádejme bez hranic! V Brně.

Nejspíše jste to netušili, ale v Česku máme Laboratoř pro experimentální výzkum náboženství. Vznikla při Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Stojí, nás všechny, miliony korun. A čímže se konkrétně zabývá? Třeba zásadní otázkou jako: Jak může kognitivní věda přispět k našemu porozumění římskému kultu boha Mithry? Nebo klíčovým tématem Role orientálních božstev v antické magii a náboženství.

Tak se jmenují jednotlivé publikace, kterými se v Laboratoři pro experimentální výzkum náboženství zabývají. Co je ale na bizarním projektu hlavní a nejproblematičtější: studium boha Mithry a spol. stojí daňové poplatníky dost peněz. "Výzkum získal celkem 27 milionů, z toho čtyři miliony ze státního rozpočtu a zbytek z evropských strukturálních fondů," vypočítává Jarmila Balážová, mluvčí ministerstva školství. Nutno dodat, že dotace byla poskytnuta jednorázově a nikdo už dále nezkoumal, jak se s ní naložilo.

Nedalo nám to a do milionové laboratoře jsme chtěli vyrazit. Či minimálně mluvit s lidmi, kteří ji vedou. V čele stojí Radek Kundt, který nás ale odmítl po zjištění, že reportáž půjde do televizního pořadu Takhle si tu žijeme (vysílá TV Barrandov), který řeší plýtvání dotacemi. "Po důkladnějším posouzení zacílení a formátu pořadu se domnívám, že výzkum našeho typu nebude pro jeho diváky zajímavým," usoudil.

Máme článek, máme úspěch

A tak jsme se na uplatnění výzkumu a jeho případné úspěchy ptali jinde. Tereza Fojtová, mluvčí Masarykovy univerzity, uvedla: "Největším úspěchem byla publikace v prestižním časopise Nature o tom, proč se lidé báli bohů." A to se za 27 milionů korun vážně vyplatí.
Jak vůbec laboratoř došla k této částce? Stačilo správně vyplnit žádost. Lidé z LEVYNA, jak zní zkrácený název laboratoře, prostě jen splnili požadavky. A získali peníze.

"U společenskovědního výzkumu se z těch peněz vesměs financují lidé a jejich cestování, buďto výzkumníků samých, nebo hostů. Samozřejmě záleží na počtu zapojených lidí," říká odborník na vzdělání a publicista Bohumil Kartous.

Zjistit, zda byly peníze vynaloženy účelně, je ovšem v případě podobných výzkumů složité. Na stránkách operačního fondu, který LEVYNA zaštítil, existuje oddělení, kde si veřejnost může financované projekty prohlédnout. O práci výzkumníků z LEVYNA ale od roku 2013 nikdo zájem neprojevil, za celou dobu si ji z internetu nestáhl ani jeden uživatel. "Prospělo by hodnocení těchto projektů, kde by bylo stanoveno nějaké významné a prioritní kritérium vědeckého a společenského přínosu," myslí si Kartous.

Když jsme se na ministerstvu školství ptali, zdali je v projektu zohledněn například faktor vědeckého nebo společenského dopadu, mluvčí Balážová jen pokrčila rameny: "Musela bych mít přesně stanovená kritéria, ta v tuto chvíli nemám."

Kolonky vyplněny, dotace poskytnuty, krásných 27 milionů doma. Pokud zatoužíte rozšířit si znalosti o římském kultu boha Mithry, díky tomuto projektu získáváte bohatý studijní materiál.