Úřady musejí žadatelům poskytnout údaje o platech a odměnách svých zaměstnanců. Zákon o svobodném přístupu k informacím se na pracovníky veřejné správy vztahuje kvůli tomu, že jsou odměňováni z veřejných prostředků. Vyplývá to z nového verdiktu Nejvyššího správního soudu.
Soud vyhověl kasační stížnosti muže, jenž neúspěšně žádal informaci od zlínského magistrátu. "Podle novely zákona o svobodném přístupu k informacím z roku 2006 je třeba poskytnout informaci o základních osobních údajích každého příjemce veřejných prostředků, i když by jinak byla tato informace chráněným osobním údajem," uvedl Nejvyšší správní soud. Z veřejných prostředků jsou vypláceni i pracovníci veřejné správy, a proto jsou příjemci ve smyslu informačního zákona.
Oldřich Kužílek ze sdružení Otevřená společnost, jenž se dlouhodobě věnuje tématu poskytování informací, označil rozhodnutí soudu za průlom a další krok k transparentnosti veřejné správy. "Zároveň má tento rozsudek antikorupční potenciál," řekl Kužílek s poukazem na údajné časté zneužívání takzvaných mimořádných odměn.
Mluvčí Nejvyššího správního soudu Petra Lavická potvrdila, že nové rozhodnutí soudu se týká i platů úředníků. Žadatelé mají podle informačního zákona právo na údaje v rozsahu jméno, příjmení, rok narození, obec trvalého pobytu, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků.
Podle advokátky stěžovatele Kateřiny Richterové může rozhodnutí Nejvyššího správního soudu přispět k transparentnosti veřejné správy. Argumentace kasační stížnosti se podle ní netýkala primárně platů, ale především různých náhrad a odměn, které často mohou být neprůhledné. "Do odměn se leccos může schovat," řekla Richterová. Na úřadech podle ní často existuje disproporce mezi výkonem některých pracovníků a jejich odměnami.
Mimořádné odměny za nic
"Takzvané mimořádné odměny se ve veřejné sféře velmi často vyplácejí zcela pravidelně, aniž by na nich bylo něco mimořádného, jakoby jen za to, že pracovník normálně plní svoje úkoly," uvedl Kužílek. Odůvodnění odměn prý bývá chabé. Poskytování informací o odměnách by podle něj mohlo omezit jejich zneužívání. "Bylo už na čase s tím něco udělat," uvedl Kužílek.
Richterová se neobává toho, že by případné občasné zveřejnění výše příjmů konkrétních úředníků komplikovalo jejich vztahy s kolegy. Není to prý "nic proti ničemu", stejně se jejich platy počítají podle dobře známých tabulek. Kužílek upozornil na to, že zveřejňování údajů o mzdách lidí ve veřejné správě je běžné v některých dalších zemích, například v Estonsku. Ve Spojených státech jsou přístupná daňová přiznání všech lidí včetně jejich ročního příjmu.
Muž ze Zlína v původním řízení požadoval od magistrátu informaci o mimořádných odměnách jednoho z pracovníků úřadu. Podle Richterové žadatel dlouhodobě kritizuje nešvary ve Zlíně. Konkrétně jej zajímaly odměny vedoucího oddělení informačních systémů v letech 2000 až 2008. Chtěl znát také zdůvodnění vyplácených odměn. Magistrát mu nevyhověl. Muž se neúspěšně odvolal ke Krajskému úřadu Zlínského kraje.
Magistrát i krajský úřad trvaly na tom, že informace o konkrétní výši odměn je chráněným osobním údajem. Následnou žalobu zamítl krajský soud, který se nyní, po zásahu Nejvyššího správního soudu, musí případem zabývat znovu. Je přitom vázán názorem Nejvyššího správního soudu.
