Zastupovala Jiřího Kajínka, doktora (čuně) Bartáka či vrahy Pacovského a Kisiova. Nyní je advokátka Klára Long Slámová součástí dalšího mediálního spektáklu - kauzy Petra Kramného. Tentokrát ovšem stojí na straně obětí, zavražděných Moniky a Kláry.
Proč jste tak přesvědčená, že Petr Kramný je vinen?
Je těžké odpovědět v pár větách na tak lidsky složitý, a právně přitom tak jednoduchý dotaz. Po zkušenostech, které jsem za svou praxi udělala, vím, jak se chovají lidé fakticky nevinní, a ti, kdo se dopustili těžkého zločinu. Znám jejich takzvanou taktiku a chování. Poté, co jsem si prostudovala spis, jsem přesvědčená, že tvrzení policie a nyní i státního zastupitelství je v souladu se skutečností, tedy že Petr Kramný patrně nese na smrti svých nejbližších vinu. Každý se ale samozřejmě může mýlit. Je to můj názor. O právní vině či nevině musí samozřejmě rozhodnout soud, to mi nepřísluší.
Sleduji vás v průběhu procesu skrze média a mám místy pocit, že si to berete dost osobně. Proč?
Záleží na tom, co máte na mysli.
Už fakt, že jste se pozůstalým sama nabídla. Zdá se mi, že se do toho moc pokládáte. Nebo ne?
K tomu, jakým způsobem dochází k prvotním kontaktům s klientem, se vyjadřovat nebudu. Pokud jde o to ostatní, nevidím na tom nic špatného. Neumím si představit ženu, se kterou by emočně nepohnulo, když se setká s takovým případem. Taková podle mě neexistuje. Vražda matky a jejího dítěte, to by se přece mělo dotknout každého.
U soudu jste i plakala.
Na tom také není zvláštního. Je to naprosto normální projev emočně založeného člověka, který viděl ve spisu věci, které si nedovedete představit ani v tom nejhorším snu.
Ale patří takový projev k právníkovi takříkajíc ve službě?
Právník je taky člověk, nemyslíte? Mě spíš překvapuje, že takového projevu není schopen ten, kdo je souzen za vraždu vlastního dítěte. Kladla bych si na vašem místě otázku, zda je normální, když někdo tvrdí, že je nevinný, a v momentě, kdy se podrobně probírá smrt jeho dítěte, ani nehne brvou.
Zdá se, že mezi obžalovaným Kramným a vámi to dost jiskří. Bulvár vás dokonce označil za jeho úhlavní nepřítelkyni.
To slyším poprvé. Úhlavním nepřítelem obžalovaného je, připustíme-li tento úhel pohledu, státní zástupce, který ho žaluje. Já to nejsem.
Státní zástupce se ale do věci tak emotivně nevkládá, ne?
Možná. Ale o státního zástupce tu médiím prostě nejde. Média si pro pozorování vybrala ženu. Mě. Nepovažuji se za úhlavního nepřítele Petra Kramného, to je jediné, co k tomu chci říct.
Ani jste nebyla svého času úhlavní přítelkyní Jiřího Kajínka?
Jiří Kajínek byl klient, jehož jsme začali zastupovat až poté, co byl pravomocně odsouzen. Podávali jsme s Koljou Kubíčkem návrh na obnovu řízení v roce 2004, tedy nějakých pět let po rozsudku. To je celé.
OBSÁHLÝ ROZHOVOR S KLÁROU LONG SLÁMOVOU ČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 31. SRPNA 2015.
