Každý stý pacient v Česku odchází od doktora s placebem

Podpůrné a doplňkové léky jsou prakticky placeba, proto si je lidé budou kupovat ze svého. Ministerstvo zdravotnictví se vrací ke svému plánu vyjmout z veřejného zdravotního pojištění některé léky. Původně chtělo, ať pojišťovna nehradí všechny pilulky do šedesáti korun. Dnes plán upravuje: je jedno, kolik pilulka stojí. Pokud však neexistuje studie, která potvrzuje její účinnost, pojišťovna ji pacientovi nezaplatí.

Každý stý pacient odchází z ordinace s placebem. Lépe řečeno s receptem na medikament, jehož užitek je pochybný. Tak se vyjádřil poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek.

"Existuje skupina léků, u kterých se nikdy neprokázalo, že skutečně pomáhají. Je to takové odkladiště preparátů, se kterými si nikdo nevěděl rady. Řada z nich jsou čistá placeba, další obsahují jen minimální množství účinné látky," řekl Vepřek. Patří sem podle něj třeba některé léky na žíly. Lékaři je podle něj předepisují jen proto, že se "sluší" lidem něco dát.

"Je to taková tradice. Návštěva doktora musí být zakončena receptem. Podle statistik to v platí v devadesáti procentech případů. Přitom v Norsku je to jen v šedesáti procentech," vysvětluje Vepřek. Léky pak lidem pojišťovna alespoň částečně uhradí. S tím by měl být konec.

Lidem méně otékají nohy. Má lék smysl? 

Do novely zákona o veřejném zdravotním pojištění chce ministerstvo zabudovat změnu. "Podpůrné léky z pojištění vyjmeme," potvrdil ministr zdravotnictví Leoš Heger. Kolika léků se to nakonec bude týkat, ještě ministerstvo neví. Nevznikne totiž seznam konkrétních názvů, vyškrtne se celá účinná látka. Ty medikamenty, které látku obsahují, už si napříště pacienti zaplatí sami.

Návrh se však nelíbí lékařům. "Některé podpůrné léky sice nevyléčí podstatu choroby, ale zmírní její příznaky. Zlepší kvalitu pacientova života - lidem třeba méně otékají nohy nebo lék tlumí bolest. A to je přece také hodnota, které bychom si měli všímat," nesouhlasí šéf České lékařské komory Milan Kubek.

Podpůrné léky podle něj užívají hlavně senioři. "Řada těchto medikamentů už je dnes zatížena vysokými doplatky," podotýká Kubek. Doposud se doplatky za léky započítávaly do ochranného limitu dva a půl tisíce korun. Napříště už by měly z ročního stropu vypadnout.

Kritika zaznívá i z řad expertů na lékovou politiku. "Velmi bude záležet na definici podpůrného a pomocného léku. Ta doposud neexistuje," říká třeba farmakoekonom Jindřich Graf. Pokud půjde jen o to, zda dodal výrobce studii o účinnosti léku, vznikne podle něj problém. "Poněvadž třeba aspirin vůbec tyto studie nemá. Když přicházel na trh, nic takového se nepožadovalo. Nikdo přitom nepochybuje o jeho účinnosti. Je potvrzena mnoha lety zkušeností," podotýká Graf.

Řada účinných a levných léků by podle něj mohla paradoxně ustoupit novým a drahým medikamentům, které podmínku o existenci studie splňují.