Lidé, kteří se kvůli čtvrteční stávce v dopravě nedostanou do zaměstnání, nemají nárok na náhradu mzdy. Kolegové stávkujících, kteří se do stávky nezapojí a nemohou kvůli protestu vykonávat svou práci, budou mít průměrný výdělek. Stávkujícím se za prostávkovanou dobu mzda nevyplácí, sociální a zdravotní odvody ale platit budou. Vyplývá to ze zákona o kolektivním vyjednávání, zákoníku práce a právního rozboru odborů. Ve čtvrtek se chystají kvůli mzdám stávkovat řidiči autobusů v některých regionech.
Zvláštní stávkový zákon Česko nemá. Právo na stávku zaručuje Listina základních práv a svobod "za podmínek stanovených zákonem". Pravidla jsou v normě o kolektivním vyjednávání, která zmiňuje ale jen stávku ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy. Podle právníků Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) to neznamená, že by se mohlo v ČR stávkovat jen kvůli kolektivnímu vyjednávání, listina zaručuje možnost i jiných stávek. Odborová centrála radí postupovat ale podle pravidel normy o kolektivním vyjednávání. Dopravní odbory ve svém prohlášení uvedly, že jejich akce je "legální protestní stávka podle Listiny základních práv a svobod".
Účast na stávce se považuje za omluvenou nepřítomnost v práci. Mzda za prostávkovanou dobu se nevyplácí. Hradí se ale zdravotní odvody, a to jako v době bez příjmu, tedy z výše minimální mzdy. Platí se také sociální pojištění. Neposílalo by se jen tehdy, pokud by stávka trvala měsíc.
Pracovníci, kteří se do stávky nezapojí a nemohou kvůli protestu svou práci vykonávat, dostanou náhradu ve výši průměrného výdělku. Lidem, kteří se do zaměstnání nedostanou, nenáleží náhrada žádná. Stávka představuje zvláštní druh překážky v práci na straně zaměstnance, zákoník práce tuto situaci ale neupravuje. Pokud o překážce pracovník ví, podle zákona "musí včas zaměstnavatele požádat o poskytnutí pracovního volna".
"Nezlobte se na řidiče - ti chtějí pracovat a zajišťovat dopravní obslužnost - ale do práce se chodí pracovat za mzdu, ne za almužnu," uvedl odborový svaz dopravy.
Podle zákona o kolektivním vyjednávání stávku v podniku vyhlašují odbory, musí s ní ale souhlasit aspoň polovina zaměstnanců. Vyhlašovatelé musí zaměstnavateli aspoň tři pracovní dny předem oznámit termín zahájení stávky, její důvody a cíle i seznam zástupců stávkujících. Seznam pracovníků, kteří se do stávky zapojí, by vedení firmy mělo mít aspoň den před začátkem. Podnik nesmí na místa stávkujících přijmout jiné lidi. Může také podat ke krajskému soudu návrh na určení nezákonnosti stávky, ten ale nemá odkladný účinek. Pokud by soud nezákonnost potvrdil, škody musí uhradit odbory.
Dopravní odbory na nejasnost pravidel narazily už v červnu 2011, kdy pořádaly celostátní stávku proti reformám tehdejší vlády Petra Nečase. Svou akci původně vyhlásily v pátek a stanovily ji na pondělí. Ministerstvo financí se tehdy obrátilo na pražský městský soud, který stávku předběžným opatřením zakázal s tím, že ji odboráři neohlásili tři dny předem a jsou odpovědni za případné škody. Odbory pak termín o tři dny odložily, místo v pondělí se doprava zastavila ve čtvrtek.
Někdejší ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) pak přišel s obrysy nového zákona, který měl stanovit jasná pravidla. Kabinet uváděl, že tak chce zajistit v době stávek minimální provoz a snížit dopady. Odbory návrh odmítly, podle nich měl pořádání stávek omezit.
