Více než tři týdny mlčky ignoroval nařčení, která mu vynesla nálepku podvodníka a akademického mafiána. Bývalý proděkan plzeňské právnické fakulty Milan Kindl však popírá, že by pouze připravoval obranu proti odhalením údajně skandálních praktik na škole. A také nepřímo ukazuje na společnost Diag Human, která prý za celou kauzou stojí.
"Bylo by to sice chytré, kdybych si připravoval obranu, ale já tím čekáním spíše ztratil. Tlak se totiž už neúměrně vystupňoval," popisuje Kindl v exkluzivním rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Odmítáte tedy, že jste doteď pouze připravoval strategii své obhajoby?
To vůbec. Zatímco na začátku jsem byl pitomec, který se zastal nešťastným způsobem kolegy, tak na konci jsem největší mafián v zemi.
ČTĚTE TAKÉ: Fischer ke kauze v Plzni: Je to hanba univerzitního světa
Paroubek: Právníci z Plzně ať státu neradí
Dočasný děkan a exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil vás kvůli tomu vyzval, abyste úplně opustil řady fakulty. Už máte jasno, jak se zachováte?
Já tu výzvu vnímal se svraštěným obočím. Sám jsem totiž avizoval, že za současné situace bude vhodné, abych odešel. Jenom se mi nechce dávat výpověď a čekat dva měsíce. Navíc nevím, kdo přesně se mnou nyní může ukončit poměr. Pověřený děkan to rozhodně není. Ale opakuji, je na čase fakultu opustit, abych se mohl začít aktivně bránit.
Kdy tedy školu definitivně opustíte?
Skončím ke konci měsíce. Musím předat seminář, který na právnické fakultě vedu.
| Vizitka Milana Kindla |
| Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc., se narodil v roce 1954 v Žatci. Po absolvování právnické fakulty působil jako soudce, vědecký pracovník, komerční právník a posléze jako advokát. V letech 1999 až 2005 jako děkan řídil Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Je také autorem několika románů z justičního prostředí. |
Měli by se zachovat stejně i vaši kolegové z takzvané plagiátorské aféry, exděkan Zachariáš a exproděkan Tomažič?
Na jejich místě bych to udělal, ale nevím, co přesně mají v plánu.
Končíte na fakultě, přišel jste o místo na Ústavu státu a práva, byl jste odvolán z čela odborného časopisu Právník a vzdal jste kandidaturu do vedení advokátní komory. Budete nyní jen "prostý" advokát?
Budu se muset zřejmě vrhnout na advokátskou praxi, kterou moc neumím, protože jsem ji teď zanedbával. Mám sice ještě k dnešnímu dni dvě nabídky z akademického prostředí, a velmi si jich vážím, ale osobně se domnívám, že si od učení dám skutečně pauzu.
Celou kauzu odstartovala opsaná rigorózní práce kolegy Tomažiče. Můžete už nyní s odstupem říci, jak to přesně bylo?
Ten příběh se skutečně odehrál trochu jinak, než jak bylo napsáno, nebo jak jsme se původně hájili, ale v principu to na věci nic nemění.
A jak to tedy bylo?
To by musel říct kolega Tomažič.
A co obvinění, že jste v rámci fakulty budovali mafiánskou síť klientských vazeb, založenou na propojení akademické půdy se státní sférou či bezpečnostními složkami?
Přiznám se, že kvůli tomu jsou teď dny pro mě velmi dlouhé. Když to řeknu opravdu hnusně: myslím, že přestanu psát detektivky, protože určité nejmenované osoby to umějí ještě lépe než já. Je to samozřejmě celé nesmysl. Přece bychom něco takového nevytvářeli jen kvůli tomu, že nás to baví.
To ne, ale třeba kvůli dobrým vazbám či penězům...
Každý, kdo z veřejných zdrojů trochu zapátrá v té takzvané karlovarské kauze s golfovým hřištěm, tak zjistí, že už je to minimálně pět let stará záležitost. Já nevím, jak jsme do toho spadli. Nebyli jsme nikdy na žádné straně z toho konkurzu. Pouze jsme vyřizovali odvod ze zemědělské půdy. Soudce ani státní zástupkyni jsem nikdy neviděl. Ať někdo přinese nějaký důkaz a můžeme se bavit. Jediný "zločin", který tam nastal, a já jsem mu za to x-krát nadával, bylo, že se kolega David nechal zvolit viceprezidentem toho klubu. Nemá za to ale ani pětník.
Hodně se také mluví o vašem angažmá v arbitráži se společností Diag Human, kde máte být rozhodcem společně s prezidentem Hospodářské komory ČR Petrem Kuželem, který shodou okolností studuje plzeňská práva.
Všichni lidé, se kterými mluvím, mi říkají, že si to nechal zaplatit Diag. Chtějí mě prý zdiskreditovat. Bohužel nemůžu ani potvrdit, ani vyvrátit, že bych v té arbitráži rozhodcem skutečně byl. Nicméně, jsem natolik nafoukaný, že si myslím, že navzdory té mediální masáži jsem velmi dobrý právník, a připouštím, že by se mě kvůli tomu mohli bát.
Akreditační komise požaduje, aby praktiky na fakultě vyšetřila policie, hovoří se o trestních oznámeních - obáváte se konce této kauzy?
Naopak. Ta kampaň je tak úporná, že bych byl rád, aby napadala ta trestní oznámení, protože se ukáže, jaké jsou to nesmysly. Napřed se jakoby ztratilo třicet dizertačních prací, pak se našly kromě tří všechny, nyní už nechybí žádná. Následně se mluvilo o čtyřech stech rychlostudentů, teď jich je už jen třicet problematických. A podle mě z nich nakonec nezbude ani jeden.
Foto: Lucie Pařízková
