Velkou část středečního setkání českého prezidenta Miloše Zemana a jeho slovenského protějšku Andreje Kisky zabrala debata o euru. Podle Kisky přijetí eura Slovensku výrazně pomohlo. Se Zemanem se prý bavili i o řadě dalších témat, včetně situace na Ukrajině. Slovenský prezident Andrej Kiska se v Lidicích poklonil památce obětí druhé světové války. Položil kytici ke společnému hrobu obětí lidického masakru a také k pomníku dětských obětí. Kiska do Lidic, které nacisté zničili před 73 lety po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, přijel jako vůbec první slovenský prezident.
"Dotkli jsme se všech témat, od voleb v Turecku, v Polsku, přes situaci v Rusku, na Ukrajině," uvedl slovenský prezident. "Hodně jsme rozebírali momentální diskusi, která se vede v Česku o možném přijetí eura, kde jsem vyjádřil a potvrdil to, že na Slovensku bylo přijetí eura spojené s velkým pochopením a byl to velmi významný krok," řekl.
I když měla podle něj řada Slováků zprvu obavy z nové měny, bylo euro přijato velmi dobře. "A myslím si, že velmi pomohlo naší zemi i naší ekonomice, takže to bylo jedno z témat, kterému jsme se s prezidentem Zemanem věnovali velmi dlouhou dobu," řekl také Kiska.
V Česku se nedávno debata o přijetí eura rozběhla naplno. Po jeho brzké přijetí je vedle Zemana například i sociální demokracie. Naproti tomu ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš by s přechodem ke společné evropské měně rozhodně nespěchal. Chce, aby o něm lidé hlasovali v referendu.
Kiska navštívil i památník v Lidicích
Kisku v Lidicích uvítala vedle starostky obce Veroniky Kellerové také trojice přeživších nacistický masakr. Slovenská hlava státu poté položila květiny ke společnému hrobu, kde se v zamyšlení a tichu poklonila obětem.
Následně Kiska zamířil k pomníku dětských obětí. "Právě to zvýraznění těch osudů, i když je přesně nevyjadřují ty tváře, je něco, co v duši každého člověka zanechá hluboké pohnutí," uvedl slovenský prezident. "Každá jedna tvář, každé jedno oko vyjadřuje obrovskou tragédii, která se tu tehdy stala. Jsem rád, že tu dnes můžu být a vzdát úctu památce."
Kiska, který dnes navštívil také muzeum lidického památníku, dále zdůraznil, že bychom si měli být vědomi toho, co může extremismus přinést. Socha lidických dětí by měla být mementem, abychom se měli před podobným nebezpečím na pozoru, míní.
Masakr byl pomstou za atentát na Heydricha
Lidice nacisté zničili 10. června 1942. Během krvavého masakru zastřelili 173 lidických mužů. Ženy odvezli do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Část dětí vybrali na poněmčení, děti do jednoho roku byly otráveny výfukovými plyny ve speciálně upravených autech v nacistickém vyhlazovacím táboře v polském Chelmnu.
Oběťmi nacistického vraždění se stalo celkem 340 lidických občanů. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a po dvouletém pátrání do náruče lidických matek 17 dětí. Před masakrem žilo v obci 503 obyvatel.
K vypálení Lidic a vyvraždění jejich občanů se dnes vyjádřil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), podle něhož tento akt symbolizuje pro celý svět zvěrstva a zvůli nacistického režimu a hrůzy druhé světové války. Silám nenávisti a zla je podle něj nutno i dnes důsledně čelit, "aby se podobné tragédie, symbolizované obcí Lidice, už nikdy neměly šanci opakovat".
