Prezident Václav Klaus v e-mailových odpovědích na dotazy MF Dnes odsoudil gruzínský útok na Jižní Osetii, vraždění civilistů v oblasti i masivní nasazení ruské armády. Odmítl srovnání současné situace v Gruzii s invazí vojsk Varšavské smlouvy v čele s někdejším Sovětským svazem do Československa před 40 roky.
Vývojem na Kavkaze je hluboce znepokojen, uvedl ve své první veřejné reakci ke konfliktu. "Zásadně odsuzuji gruzínský útok na Jižní Osetii, vraždění civilistů v této oblasti i masivní nasazení ruské armády. Jsem smutný z toho, že se nechce brát realita, jaká je, zase se vytvářejí určité mýty, zase se vede zástupná hra nad touto tragickou situací a ona to tragická situace pro miliony lidí na Kavkaze v každém případě je. Oběťmi jsou vždy normální lidé, a ne politici," prohlásil Klaus, který tento týden v některých médiích čelil kritice za to, že se k rusko-gruzínskému konfliktu, který trvá již týden, dosud nevyjádřil.
V rozhovoru pro Rádio Česko to vysvětlil tím, že se nemůže vézt "na vlně, módní vlně toho, že zlatá Gruzie a zlé Rusko". "To se mi zdá jako tak zjednodušené vidění světa, že bych o tom musel napsat rozsáhlý text, že to takhle nevidím, tak se do toho snažím zatím nijak necpat svým prohlášením," řekl prezident.
Zároveň se Klaus distancoval od postoje prezidentů Polska, Ukrajiny a pobaltských zemí, kteří ve společné deklaraci po návštěvě Tbilisi mimo jiné uvedli, že Gruzie by se měla dostat na cestu vedoucí k členství v NATO, aby se předešlo tomu, že bude v budoucnu vystavena novým útokům Ruska.
"Takový postoj, který zaujala čtveřice mých kolegů - baltských prezidentů, včetně prezidenta polského ve své deklaraci, prostě takhle já situaci nevidím," řekl Klaus Rádiu Česko.
Rusko získalo odtržením Kosova silný argument
V rozhovoru pro dnešní MF Dnes Klaus odmítl srovnávat dění v Gruzii s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. "To nelze srovnávat. Československo tehdy nezaútočilo na Podkarpatskou Rus, invaze nebyla odpovědí na náš útok. Dubček nebyl Saakašvili," uvedl.
Alexander Dubček byl v roce 1968 nejvyšším představitelem vládnoucí Komunistické strany Československa a byl symbolem pokusu o reformu československého komunistického režimu, který invaze Varšavské smlouvy ukončila. Michail Saakašvili je současný gruzínský prezident.
Klaus dále sdělil, že současnou situaci v Gruzii zásadně ovlivnil případ odtržení Kosova od Srbska. Původně srbská provincie Kosovo letos proti vůli Srbska vyhlásila nezávislost, už ji uznalo několik zemí včetně Česka. "Odtržením Kosova získalo Rusko silné ospravedlnění pro svou akci a obávám se, že se s důsledky tohoto precedentu budeme potýkat ještě dlouho, a ne jen na Kavkaze," vyjádřil se Klaus k rusko-gruzínskému konfliktu.
Mezi Gruzií a radarem souvislost není
Na dotaz, zda je obsazení části Gruzie ruskými vojáky argumentem pro zřízení americké radarové základny v Česku, Klaus odvětil: "Jestli Česká republika (a já v tomto ohledu plně souhlasím) nepovažuje americkou radarovou základnu u nás za vojenské zařízení namířené proti Rusku, pak mezi gruzínským konfliktem a radarem žádná souvislost není."
Boje mezi Ruskem a Gruzií zuří již týden. Konflikt se rozhořel poté, co se gruzínské jednotky před týdnem údajně pokusily dobýt separatistickou proruskou Jižní Osetii. Ruská armáda pak zaútočila i mimo sporný region a boje se rozšířily na další gruzínskou separatistickou oblast, Abcházii. Válčení si podle různých zdrojů vyžádalo tisíce mrtvých.
Foto: Lucie Pařízková, Petra Mášová, ČTK
