Sněmovna i napodruhé schválila církevní restituce. Koalice je v noci prosadila přes odpor opozice a veto levicového Senátu. Církve by tak mohly od státu dostat zhruba polovinu nemovitostí, o které byly připraveny v komunistické éře, a finanční kompenzaci za nevydaný majetek. Opozice se pro tříhodinové debatě nakonec hlasování odmítla zúčastnit, její poslanci opustili jednací sál. Odmítavý postoj Senátu tak nakonec přehlasovalo 102 ze 103 přítomných poslanců, proti byl jen rebelující poslanec Radim Fiala (dříve ODS).
Osud zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi má nyní v rukou prezident Václav Klaus. Koncem srpna svůj podpis podmínil dodáním záruky, že při vracení majetku nebude prolomena restituční hranice 25. února 1948. Premiér Petr Nečas (ODS) ho už v září ujistil, že zákon vychází z už platných restitučních zákonů a období, na které se vztahuje, jasně vymezuje.
"Tento návrh zákona řeší bolestivý dvacetiletý problém a v dlouhodobém horizontu vyřeší nejenom vztah státu a církví, ale povede k faktické odluce církví od státu a povede v dlouhodobém horizontu k úsporám prostředků daňových poplatníků," řekl Nečas novinářům. K případnému vetu prezidenta dodal, že Klaus jako politik ví, že se tato věc řeší 20 let, a tak k tomu bude přistupovat. "Mám pocit obrovského naplnění spravedlnosti. Sice pozdě, ale přesto se to podařilo," dodal ke schválení zákona ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musely by ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.
"Církve nedostanou 134 miliard takzvaně na ruku," uvedla k námitkám levice ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09). Opoziční poslanci přesto zákon označovali například za "krádež století" a vládní poslance obviňovali z vlastizrady a s kupčení s hlasy. Pro restituce zvedli ruku i Josef Dobeš, Jaroslav Škárka, Milan Šťovíček (všichni dříve VV) a Michal Doktor (dříve ODS), který se dohodl s koalicí na tom, že církve nebudou osvobozeny od daně za případný prodej vráceného majetku.
Daň bude
"U všech restitucí byl zavedený princip, že první prodej je osvobozen od daně z převodu nemovitostí a daně z příjmu," připomněl Nečas. S Doktorem se prý na zrušení daně z příjmu koalice dohodla i kvůli stavu české ekonomiky. Církve by nadále byly, jako všichni restituenti, osvobozeny od daně z převodu nemovitostí.
Premiér zdůraznil, že vrácení daně nejde proti principu narovnání mezi státem a církvemi. "Je to dílčí úprava návrhu a jsem přesvědčen, že představitelé církví tuto úpravu pochopí," poznamenal. Poslanec Doktor připraví rychlý poslanecký návrh novely zákona, vysvětlil postup Nečas. Ve chvíli, kdy majetkové vyrovnání s církvemi vyjde ve sbírce zákonů, bude návrh co nejrychleji projednán a podle Nečase bude schválen.
"Církvím bude do budoucna uložena povinnost platit daně tak, jako je platí každý jiný daňový poplatník, každá jiná právnická osoba takového druhu," vysvětlil ve středu poslanec Doktor.
Kritici návrhu vytýkali, že náhrady jsou prý nadhodnocené až o 54 miliard korun. Podle ČSSD je cena za zemědělskou půdu nadhodnocena čtyřnásobně, cena za lesy až desetinásobně. Opozice zpochybňuje také rozsah vydávaného majetku. Vadí jí i to, že majetek má dostat sedm církví, které v ČR vznikly po roce 1990. "Tuto lumpárnu nebudeme legitimizovat," uvedl k odchodu opozice předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. Šéfka klubu VV Kateřina Klasnová následně neúspěšně žádala o dvouhodinovou pauzu na jednání frakce. Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura totiž o požadavku nechal hlasovat, ač připustil, že je to neobvyklé.
