U Městského soudu v Praze začal dnes další proces s uprchlým miliardářem Radovanem Krejčířem. Kontroverzní podnikatel, který v roce 2005 uprchl z Česka a nyní žije v jihoafrickém Johannesburgu, je obžalován z únosu podnikatele Jakuba Konečného. Za to mu hrozí pět až 12 let vězení.
V roce 2002 údajně Konečného na Krejčířův pokyn unesl kosovský Albánec Jetullah Mjekiqi. Podnikatel je proto obžalován z vydírání a zbavení osobní svobody. Albánec z Českého Těšína spolu s dalšími dvěma muži podle policie na pokyn Krejčíře Konečného přepadl, s pistolí v ruce donutil nastoupit do auta a odvezl do rekreačního areálu Vystrkov u Orlické přehrady, kde jej údajně drželi až do druhého dne.
Podle policie pak Konečného se zaslepenými lyžařskými brýlemi na hlavě převezli do kanceláře ve Všenorech, kde za přítomnosti Krejčíře podepsal bianco směnky, prázdné papíry a daňové doklady. Krejčíř tak na sebe nechal od Konečného převést nemovitosti v Dobřichovicích a Černošicích za zhruba 35 milionů korun. Odpoledne podnikatele propustili. Konečný však v březnu 2005 znovu zmizel a je stále pohřešován. Podle vyšetřovatelů už zřejmě nežije.
Prvním svědkem, který se dnes postavil před trestní senát byl Aleš Zagora, který pro Krejčířovu společnost spravuje dům na Karlově náměstí. Muž, který tvrdí, že je pouhý provozní technik vyměňující žárovky, je ale v současnosti stíhán jako člen zločinného spolčení kolem uprchlého podnikatele. Skupina údajně chtěla poškodit energetickou společnost Čepro a od státu vylákat složitým podvodem dvě miliardy korun. Společně s bývalým obchodním ředitelem Čepra Martinem Pechanen a Ivanem Hricikem se podle policie starali o Krejčířovy firmy v Česku.
Čilé styky s policií a justicí
Asi největší pozornost dnes vzbudilo Zagorovo tvrzení, že Konečný měl čilé styky s policií a justicí. Když byl Krejčíř na přelomu let 2002 a 2003 poprvé ve vazbě, právě Zagora prý předával jeho právníkům informace od Konečného. Ten prý věděl, jaký svědek bude kdy vyslechnut, kdy se uskuteční jaká domovní prohlídka a dokonce prý i Krejčíře varoval, že bude 22. července 2002 zatčen. Tyto údaje prý získával od známých policistů a státních zástupců. Tuto pomoc měl přitom Krejčířovi poskytovat po svém únosu, kdy mu bylo vyhrožováno smrtí jeho i příbuzných.
Konečný je spolumajitelem zkrachovalé finanční společnosti K. P. Edwards a Krejčíř Mladé frontě Dnes dříve řekl, že si ve firmě nechávali zhodnocovat úplatky vysoce postavení policisté, které korumpoval.
Proti Krejčířovi i Mjekiqimu zřejmě existuje jen jedno zásadní svědectví. To měla policii předat další kontroverzní osobnost, slovenský podnikatel libanonského původu Tarek Bechara, který se údajně zúčastnil tajné schůzky v Jílovišti, kde se Krejčíř s Albáncem dohodli na podnikatelově únosu. Bechara je podle Zagory policejní informátor, který je nyní na svobodě za svůj slib, že bude donášet na Krejčíře.
Proti Mjekiqiumu ale svědčí navíc lyžařské brýle, které měl Konečný na očích. Policisté je našli u Albánce doma a na nich pak znalci objevili Konečného DNA.
Provázané cesty kriminálníků
Proces ukázal, jak se cesty kontroverzních českých podnikatelů velice často střetávají. Areál Vystrkov u Orlické přehrady, kde prý měli Krejčíř a Konečný pronajaté apartmány a kde měli únosci Konečného vydírat, patřil Petru Šebestovi. Ten byl v září 2003 ve svém areálu zastřelen. Šebesta se pak znal s dalším zastřeleným podnikatelem Františkem Mrázkem, se kterým se na počátku 90.let dopouštěl úvěrových podvodů s nemovitostmi. Rekreační areál ale podle Zagory získal do pronájmu pomocí Miroslova Provoda, který byl zase společně s Tomášem Pitrem v roce 2006 odsouzen za daňové delikty. Šebesta a Provod jsou pak spojování s Jaroslavem Starkou, který je společně s Becharou vyšetřován kvůli únosu Krejčířova otce.
Radovan Krejčíř, který je v Česku stíhán za majetkové a násilné trestné činy, je od 21. dubna 2007 v Jihoafrické republice, kam na falešný pas přicestoval ze Seychel. Na Seychely, jejichž je občanem, uprchl z Česka. Soud v jihoafrickém Johannesburgu letos 1. února rozhodl, že Krejčíř nemá být vydán z JAR do Česka k trestnímu stíhání. Soudce rozhodnutí zdůvodnil i tím, že mnoho z činů, kvůli nimž je Krejčíř stíhán v ČR, není v JAR trestných. V rozsudku také uvedl, že české trestní řízení proti Krejčířovi je politicky motivované. Verdikt není pravomocný. Podle informací ČTK byla součástí české žádosti o Krejčířovo vydání také právě projednávaná obžaloba z únosu.
Foto: ČTK
