Zpráva tajné služby
BIS: Sílí organizované vysávání peněz z veřejných zakázek

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zaznamenala časté ovlivňování představitelů veřejné správy s cílem odčerpávání peněz z veřejných zakázek. Ceny projektů byly často uměle nadhodnocené. Podle služby se posilují vazby mezi lidmi z podnikatelské a komunální sféry. Zpravodajci to napsali ve výroční zprávě.

BIS sledovala podobnou činnost i v předchozích letech, oproti dřívějšku ale zaznamenala změnu v tom, že upravené zakázky se často týkaly vnitřního provozu institucí, jako jsou dodávky technologií nebo právní služby.

Dříve šlo hlavně o tendry týkající se obchodní činnosti podniků. "Tento trend byl patrný zejména u subjektů z odvětví zemědělství a dopravy," píše BIS.

Ovlivňování úředníků veřejné správy i kvůli dlouhodobému využívání mělo údajně za cíl "odčerpávání finančních prostředků určených na různé projekty, jejichž cena je pro tyto účely uměle nadhodnocována".

Podobné podezření řeší od srpna Krajský soud v Praze, před kterým stojí exposlanec David Rath (dříve ČSSD) a dalších 10 lidí obžalovaných z korupce. Podle státního zastupitelství skupina ovlivňovala tendry ve Středočeském kraji. Projednávání bude pokračovat příští rok.

BIS zmiňuje také případ ředitele úřadu Regionální rady regionu soudružnosti Severozápad Petra Kušnierze, kterého soud poslal do vězení za to, že chtěl po žadatelích o evropské dotace peníze. Trest za korupci dostal také exsenátor Alexandr Novák. Dalším podezřelým ze zneužití pravomoci, kterého BIS uvádí, je náměstek ústecké hejtmanky Pavel Kouda. Případy podle kontrarozvědky potvrzují "realitu posilování vazeb mezi osobami z podnikatelské a komunální sféry".

Problémy se podle BIS netýkají pouze "vyšších pater" veřejné správy, ale lze je sledovat na všech úrovních správy. "Bez nadsázky jde o celospolečenský problém prostupující všemi oblastmi financovanými z veřejných rozpočtů," uvedli zpravodajci.

Zpráva také zmiňuje údajnou nehospodárnost ve státem ovládaných institucích a opakované zadávání zakázek v rozporu se zákonem. "Nehospodárnost se projevovala často také v neefektivním prodeji vlastních služeb, zboží a majetku," dodává BIS.

Společným rysem těchto jevů prý byly vazby mezi zástupci státních institucí a lidí, kteří se snažili získat prospěch, přičemž se využívaly interní informace a předem se domlouvaly obsahy zadávacích podmínek obchodních soutěží. "Ani razantní změna vrcholového vedení nemusí vést k nápravě situace," napsali zpravodajci. Podle nich střední a nižší management prý mnohdy zajistil, aby nové vedení nedokázalo problém zjistit.

Například u dopravy a energetiky se BIS údajně často setkala také s tím, že management informoval dozorčí radu podniku neúplně nebo zkresleně, aby zakryl skutečný stav hospodaření, nebo se ji snažil obejít u problematických rozhodnutí.

Zločin ve státní správě se zaměřil na externí služby úřadům

Organizovaný zločin ve státní správě, který BIS sleduje, se podle čerstvé zprávy soustředil na ovlivňování zakázek na externí služby pro úřady. Problém vidí také v obecních společnostech s nejasnou vlastnickou strukturou.

Podle BIS je stále větší rozsah tzv. outsourcingu služeb, tedy jejich zajištění externí firmou, přenášením odpovědnosti. Služby jsou přitom často prvotně v působnosti veřejné správy. Podle zpravodajců to poukazuje na nefunkčnost správy jako takové a hlavně to mnohdy provází protežování spřízněných firem, hlavně advokátních kanceláří.

Externí poradenství se kromě právních služeb týká získávání dotací z evropských peněz, přičemž projekty se často uměle předražovaly. Další oblastí bylo podle BIS vzdělávání úředníků veřejné správy soukromými firmami. "Běžnou praxí pak bylo vzdělávání zaměstnanců veřejné správy soukromou institucí prostřednictvím jiných zaměstnanců veřejné správy," píše BIS. "Potenciální rizika korupčního jednání v této oblasti BIS identifikovala v okruhu společností spolupracujících s ministerstvem vnitra," upozornili zpravodajci.

BIS také vidí problém v obecních společnostech s nejasnou vlastnickou strukturou. "Jedná se například o dopravní podniky, společnosti energetické či vodohospodářské, firmy zajišťující svoz a likvidaci odpadu nebo krematoria," píše kontrarozvědka.

Podíl ve firmách prý často drží firmy s akciemi na majitele nebo sídlící v daňových rájích. "Skrytými spolumajiteli obecních společností tak mohou být i představitelé radnic, jejich příbuzní nebo jinak s nimi spřízněné osoby," dodává BIS.

Jako příklad uvádí Pražské služby, ve kterých drží téměř pětinový podíl akcií kyperská firma Soranus vlastněná neprůhlednou skupinou Natland Group Limited. Podobné subjekty prý lze najít v každém regionu, podle BIS jsou to "například Vodovody a kanalizace Hradec Králové, Teplárna České Budějovice, Vodovody a kanalizace Chrudim a další".

Náměstek pražského primátora Jiří Vávra (TOP 09) řekl, že informace o podivných tocích v Pražských službách vedení magistrátu mělo. Vyměnili proto obchodního ředitele a znovu vysoutěžili některé zakázky, například na svoz plastového odpadu. "Byli jsme snad jediné město, které za svoz plastu muselo platit, teď budou platit naopak nám," poznamenal Vávra. Vedení hlavního města chce také vykoupit menšinové podíly a firmu stoprocentně ovládnout. Pražské služby sváží v metropoli komunální odpad, Praha společnosti ročně za služby platí zhruba miliardu korun.

Neprůhledné firmy BIS také zmiňuje u veřejných zakázek a evropských dotací v regionech. Struktury organizovaného zločinu prý dokázaly ovlivnit řadu důležitých rozhodnutí a využívaly nezodpovědnosti představitelů státní správy. Podle zpravodajců často chybějí patřičné zákony, nebo jsou právní úpravy předem "ušité na míru" zájmovým skupinám.

Častý je podle BIS střet zájmů - zpravodajci například zaznamenali při přidělování zakázek propojení těch, kterým byly evropské peníze přiděleny, s těmi, kteří je rozdělovali. Jako příklad uvádějí vazby společnosti Energetické a dopravní stavby na představitele samosprávy v Severočeském kraji.