Postřílení osmi lidí v uherskobrodské restauraci Družba bylo hromadnou vraždou, které se podle expertů zabránit nedá. Šílení střelci se nemstí na konkrétních vinících, vraždí neznámé lidi a chtějí vyvolat děs a hrůzu. Patří k nim i třiašedesátiletý muž, který po úterním hrůzném činu spáchal sebevraždu. Údajně byl deset let nezaměstnaný, pečoval o duševně chorou ženu a stěžoval si na šikanu. Jako introvert držel vše v sobě, až vybuchl.
Podle expertů hrozí, že s narůstajícím stresem ve společnosti bude takových činů přibývat. Potvrzuje to podle nich příklad USA. Riziko zvyšuje podle nich snadná dostupnost zbraní. Problém vidí i v tom, že do péče psychiatra se nedostane každý, kdo by ji potřeboval. Obrovská je i zátěž pro členy rodiny, kteří o duševně nemocné pečují.
"Systém psychiatrické péče v Česku nepochybně zachytává spíše identifikované nemocné, kteří buď sami, nebo jejich okolí vyhledají pomoc. Málo ji lidem staví do cesty," řekl ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý. Reforma proto počítá se zřízením terénních týmů, které by vtáhly lidi přes jejich běžné potřeby a životní situace do léčby.
Zda muž patřil k těm, u nichž vyvolala tíživá životní situace psychickou poruchu, nechtěl Hollý spekulovat. Potvrdil však, že pokud je tlak dlouhodobý, může se člověk "začít projevovat nemocně".
Mužovu zátěž zřejmě zvyšovala péče o duševně chorou ženu. "Podle studie Evropské federace organizací rodinných příslušníků duševně nemocných (UEFAMI) pociťují tři čtvrtiny pečovatelů obrovskou emocionální a fyzickou zátěž. Čtyři z deseti pečovatelů bojují s neustálou úzkostí a jedna třetina je deprimovaná," citoval ze studie Hollý.
K osobnosti šílených střelců řekl bohnický náměstek Ivan David, že půlka jich trpí psychózou a půlka má závažnou poruchu osobnosti. Z psychotiků je nebezpečné jedno procento, v ČR jich je zhruba 100 tisíc, nebezpečná je asi tisícovka. "Faktory, pro které jsou nebezpeční, jsou zneužívání alkoholu a drog, vyhýbání se psychiatrické léčbě a vynechávání léků, mužské pohlaví a zpravidla také slyší hlasy, které jim něco nařizují," shrnul David.
Pokud jde o závažné poruchy osobnosti, nedodržují tito lidé běžné sociální a morální normy, nepřiměřeně reagují na údajné příkoří, bývají introverti. "Nikdo neví, co se v nich děje, nemají možnost korigovat své chování, protože o svých myšlenkách s nikým nehovoří," vysvětlil David.
To, že je člověk introvert, neznamená, že je nebezpečný, je to jen další rys, který se na tom může podílet. "Jde o souběh příčin. Dlouhodobý stres a špatná sociální situace mohou vést k tomu, že člověk může být pro své okolí nebezpečný," řekl a dodal, že v podobné situaci jako uherskobrodský vrah jsou tisíce lidí a nevolí tento způsob jednání.
