Evě Michalákové se sen o návratu synů do její náruče rozplývá. Evropský soud její stížnost proti norským soudům zamítl. A norské úřady vytáhly další náboje. Teď musela matka chlapců vysvětlovat, že se je nechystá unést. Navíc se v Norsku rozhodla paní Michaláková vyměnit advokáta. A kvůli tomu se odkládá její jednání s tamní sociální službou, původně plánované na úterý. Nepatrnou naději přineslo jen jednání poslankyně Jitky Chalánkové s velvyslankyní Norska.
Víc než kdy dřív hrozí Evě Michalákové, že její děti dají norské úřady k adopci. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku totiž zamítl její odvolání proti rozhodnutí norských soudů a úřadů. Překvapivé ale je, že ani Eva Michaláková, ani její právní zástupci v České republice vyjádření soudu nedostali.
"Je mi záhadou, jak může paní ministryně Marksová Tominová vědět něco, co nevím ještě ani já, ani moji právní poradci," diví se paní Michaláková a spolu s ní i jeden z jejích právních zástupců Pavel Hasenkopf. "My jsme skutečně žádné rozhodnutí dosud neviděli. Proto jsme překvapeni, že to české instituce vědí, zatímco my ne," uvedl Hasenkopf.
Na vině může být bývalá norská advokátka, se kterou paní Michaláková nedávno rozvázala spolupráci a najala si novou. Je tedy dost možné, že jí advokátka rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva prostě nepředala. Že se soud ve Štrasburku skutečně rozhodl odvolání Michalákové zamítnout, navíc potvrzuje i ministerstvo práce a sociálních věcí. "Žádost paní Michalákové k Evropskému soudu pro lidská práva byla zamítnuta, tuto informaci jsme oficiálně obdrželi," uvedlo ministerstvo.
Poslední šance
Obratná diplomacie nejen pracovníků ministerstva zahraničí, ale i dalších politiků je teď poslední šancí na navrácení synů do péče matky Evy Michalákové. "Diplomatická ochrana je v podstatě bezprecedentní věc, klasický institut mezinárodního práva, kdy stát se zastane svého občana tím, že prohlásí jeho spor za svůj spor vlastní, a tím z něj učiní mezistátní spor," upozorňuje Pavel Hasenkopf. Podle něj existuje v moderním mezinárodním právu nová podmínka, která stanovuje, že musejí být vyčerpány vnitrostátní opravné prostředky, a tak mohla být diplomatická ochrana uplatněna už dávno.
Ministerstvo zahraničních věcí ale zatím odmítá celý případ médiím komentovat. A ministerstvo spravedlnosti je na tom podobně. "Věnujeme tomuto případu pozornost už dva roky, a to přesto, že zatím nemělo v této věci působnost." Zatím je v případu paní Michalákové aktivních jen pár politiků. Mezi nimi je i poslankyně Jitka Chalánková, která dnes v Česku jednala s norskou velvyslankyní. "Byla jsem pozitivně překvapená hlavně z toho, že paní velvyslankyně projevila velmi citlivý a lidský zájem. Také jsme se ujistily, že by bylo dobré tuto kauzu vyřešit i v zájmu dobrých česko-norských vztahů," uzavřela Chalánková.
Udání a jiné problémy
Eva Michaláková navíc v posledních dnech s úřady řeší další problém. Někdo ji totiž udal, že plánuje únos svých dvou synů. Podle ní je to ale holý nesmysl. "Já mám facebookový profil a spousta lidí mi tam dává tipy, jak by se ta věc mohla vyřešit. A je tam i spousta věcí ohledně toho únosu. Policii jsem vysvětlila, že nic takového neplánuji a že hodlám jít diplomatickou a právnickou cestou.
Případů odebraných dětí cizincům je v Norsku víc. V roce 2011 podobně přišli o děti rodiče z Indie a dcera byla načas odebrána také polským přistěhovalcům. Ti se ale nakonec k únosu rozhodli a dnes s ní žijí doma v Polsku.
