Nejstarší řemeslo
Orál od dvou set, soulož za pět set korun. Praha láká na levný sex

Zatímco mnozí cizinci se do příslovečného středu Evropy vydávají obdivovat památky, českou metropoli si jako svou destinaci vybírají také sexuální turisté. Jak vyplývá z analýzy The Economist, Česko v tomto směru patří mezi nejlevnější destinace. Jak ale vlastně v Praze sexbyznys funguje a jaký je poslední vývoj? Ustupuje pouliční prostituce privátům a klubům? Server TÝDEN.cz má k dispozici analýzu městské policie ke stavu prostituce v metropoli.

Podle analýzy britského týdeníku The Economist o trendech v cenách sexuálních služeb ceny kvůli hospodářské krizi globálně zlevňují, Prahu zmiňuje jako město, kde jsou ceny těchto služeb nízké, na rozdíl třeba od amerického San Francisca. 

V Praze s relativně nízkými cenami krize zahýbala v posledních letech jen málo, spíš se změnilo složení prostitutek a jejich nabídka. "Během určené denní hodiny jsou služby levnější," říká Jana Poláková ze zdravotní organizace Rozkoš bez rizika, která usiluje o zlepšení postavení sexuálních pracovnic ve společnosti, na jejich pracovištích i v jejich osobních vztazích. Menší podniky nabízejí různé slevy či výhodné akce, které mají kompenzovat odliv zahraničních turistů a snížené tržby.

Podle analýzy pražské Městské policie, která mapovala pražský sexbyznys v první polovině letošního roku, v metropoli ubylo venkovních prostitutek, zároveň ale posílily priváty, kam prostitutky lákají na inzeráty a kde zákazník zaplatí méně než v night clubech. 

"Oživení klubů a sexuální turistiky nastalo v březnu letošního roku a díky příznivému počasí nyní kulminuje," píše se v analýze. V Praze se v závislosti na počasí denně pohybuje přibližně osmnáct pouličních prostitutek, které postávají v centru na Karlově náměstí u Novoměstské radnice či na Uhelném trhu. Na Karlově náměstí se podle městské policie nabízí orální sex za dvě stě až tři sta korun a soulož od pěti set do osmi set korun.

Václavské náměstí přitom už dlouho není centrem pouliční prostituce, přesto zde počet lehkých žen mírně stoupl. Podle městské policie postává několik Bulharek před kavárnou Starbucks. Podle rok staré analýzy může v Praze pouliční prostituci celkem poskytovat osmdesát až sto žen, jejich denní výskyt ale v posledních letech nikdy nepřesáhl dvacet osob.

Ubylo homosexuálních prostitutů na ulici

Na území metropole může být až tři sta privátů, jejichž provoz ve vyšší míře organizují kuplíři. Homosexuální prostituti se vyskytují v horní části Václavského náměstí a v okolí Hlavního nádraží, stejně jako tomu bylo před rokem 1989. V porovnání s předlistopadovou dobou ale nabízejících se mužů výrazně ubylo.

Noční kluby v centru Prahy se často propagují nepovolenou reklamou. Největším šiřitelem této reklamy je dle městské policie klub Darlings. Reklamní letáčky s prvky pornografie prý z centra pomalu mizejí, naháněči nikoli. V okolí Václavského náměstí se pohybuje 28 až 36 Afričanů a Rusů, kteří nejsou zaměstnanci klubů, za každého "uloveného" zákazníka ale dostávají finanční obnos. Promo night clubů často spojují s nabídkou a distribucí drog. V Praze se nachází 45 sexy klubů, čtyři strip bary a třináct gay klubů. Celkem zde může sexuální služby poskytovat až šest tisíc lidí bez ohledu na pohlaví.

I městská policie potvrzuje analýzu The Economist a ve zprávě píše, že v Praze zaznamenala úbytek poptávky po sexuálních službách, které stále zlevňují. Ubývá prý zahraniční klientela, například Skandinávci míří spíše do Lotyšska.

Od začátku roku městská policie v klubech zkontrolovala 81 prostitutek a 25 hostů. V dubnu ve spolupráci s UOOZ a Policií ČR zatkla 21 osob v souvislosti s kuplířstvím.

Chybí zákon na regulaci prostituce

Česku dlouhodobě chybí jasná legislativní pravidla, která by prostituci upravovala. Není tu povolena, ale ani komplexně zakázána. Za některých okolností může být trestným činem, někdy jen přestupkem. Výslovně se postihuje jen v blízkosti škol. Jediné zákony, které v současnosti prostituci reflektují, jsou zákon č. 241/1922 Sb. o potírání pohlavních chorob a zákon č. 128/2000 Sb. o obcích. První jmenovaný brání zřizování oficiálních nevěstinců, úprava však nezakazuje veřejné poskytování sexuálních služeb.

Evropské státy se v přístupu k prostituci spíše odklánějí od aboličního přístupu (zákaz prostituce) a přiklánějí se k regulaci. Podřizují ji tak státnímu dozoru a kontrole. V Německu prostitutky platí speciální daň, ve Švýcarsku pak zavedli sexuální drive-in, který odklání prostitutky z centra Curychu.

"Pouliční prostituci jako takovou, a už vůbec ne příležitostnou nelze zcela vymýtit, dokud bude poptávka. Tato zásada má nepomíjející platnost a všechny historické prameny zabývající se prostitucí to jasně potvrzují," píše se v analýze.