Pražští bezdomovci mají i erotické místnosti

Stany, dřevěné chýše, vybydlené domy s pokoji, ale třeba i erotickou místností. Takové ubikace volí pražští bezdomovci pro život. Pravidelně je tam navštěvují policisté a zjišťují, v jakém jsou zdravotním stavu nebo zda mezi nimi není hledaná osoba. Každý pražský obvod má desítky různých úkrytů pro lidi bez domova, ukázala reportáž TV Barrandov.

Místnost plná stránek z pornočasopisů, špinavých kalhotek, krémů na ruce místo lubrikačních gelů. I takto si bezdomovci zpestřují pobyt v nepoužívaných objektech. "Setkal jsem se už s opravdu různými formami obydlí - od stanů po lepenkové krabice. Jde zejména o okrajové části, neobydlené, případně více zalesněné. Zkrátka místa, kam veřejnost většinou nechodí, protože ty osoby většinou nestojí o to, aby byly navštěvovány nebo byly blízko veřejnosti," uvedl mluvčí pražských strážníků Jan Čihák, který se zúčastnil noční akce zaměřené na bezdomovce v Praze 4.

Součástí policejních kontrol byla bývalá ubytovna s hromadami odpadků. Mezi nimi člověk nezřídka narazil i na injekční stříkačky. "Ta práce není úplně příjemná. Pohybujeme se v místech, kde jsou často exkrementy. Do těch míst se velmi těžko dostává. Strážníci občas doslova lezou po čtyřech, aby tato místa mohli zkontrolovat. A samozřejmě hrozí i riziko nákazy nějakou infekční chorobou nebo poranění jehlou," doplnil Čihák. Jedním z nejhůře přístupných objektů v Praze 4 je bývalý rehabilitační ústav. Policisté se do něj dostávají doslova po čtyřech. Musejí prolézt asi půlmetrovým otvorem, který si bezdomovci vyřezali v mříži.

Mezi zdejším osazenstvem je i dvaačtyřicetiletá Jitka, která je na ulici už čtyři roky. "Tady do toho domu jsem přišla v zimě a jsem tady asi rok. Teď už sem začalo chodit moc lidí a samozřejmě i policie, takže když tam dali pásky, tak tam asi fakt nemáme co dělat. Ale on to stejně každý přetrhne a jde do toho baráku, prostě jako domů," svěřila se Jitka, matka tří dětí, o které přišla. "Přišla jsem o byt, nedokázala jsem se postarat o děti. Prostě jsem podepsala nějaký papír, který jsem podepsat neměla," zavzpomínala žena bez domova. "Já jsem byla přesvědčená, že když jsem jednou přišla o domov, že se prostě nedá vytvořit nový. Když nemáte střechu nad hlavou, nemáte chvilku klidu. Já jsem prošla už hodně prázdných domů v Praze. Byla jsem i na Florenci ten den, kdy tam uhořelo devět lidí. Někdy je to krutý. Když si sama neobstaráte zásobu jídlo, tak nemáte co jíst. A nechce se vám jít někde žebrat nebo něco ukrást," uzavřela rodačka z pražského Žižkova.

"My lidi bez domova vyháníme z objektů, které nejsou jejich, ale oni se tam stále vracejí, takže je to práce pořád dokola. Dáváme rady, aby se přemístili na loď Hermes nebo do azylových domů," řekl vedoucí směny Radek Osecký.