Průlom v Česku
Prokurátor prý pomáhal v honu na kulaky. Potrestají ho?

Za podíl na vystěhování českých sedláků z jejich domovů v 50. letech minulého století v rámci takzvané Akce K (Kulak) možná stane vůbec poprvé v české historii před soudem bývalý prokurátor. Rozhodne o tom Okresní státní zastupitelství v Mělníku, které v minulých týdnech obdrželo od policie návrh na podání obžaloby na pětaosmdesátiletého Tomáše Liptáka. Podle šéfky tamních státních zástupců Jaromíry Petrášové zatím obžaloba podána nebyla.

"Zatím nemám potřebné podklady, takže až je budu mít, tak teprve budu rozhodovat, jak budu postupovat dál," uvedla Petrášová. O jaké podklady jde, nechtěla upřesnit. S největší pravděpodobností půjde o zdravotní dokumentaci obviněného, u obdobných případů totiž bylo v minulosti stíhání zastavováno nejčastěji právě ze zdravotních důvodů.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) viní bývalého prokurátora působícího v Kralupech nad Vltavou z toho, že v dubnu 1953 věděl o rozhodnutí komise okresního národního výboru směřujícím k vystěhování rodiny zemědělce Václava B. z obce Újezdec.

"S tímto rozhodnutím byl minimálně srozuměn, neboť proti tomu nezakročil prostředky danými mu institutem všeobecného dozoru podle zákona č. 65/1952 Sb. o prokuratuře, čímž měl nesplnit povinnost vyplývající z pravomoci okresního prokurátora v úmyslu způsobit jinému závažnou újmu pro jeho politické přesvědčení, přičemž k protiprávnímu vystěhování rodiny došlo dne 28. května 1953," citoval z usnesení o zahájení trestního stíhání mluvčí ÚDV Jan Srb. Podle něho jej policisté stíhají také kvůli dalšímu skutku - prý věděl i o vystěhování další rodiny v obci Dřínov.

Pokud státní zástupkyně obžalobu podá, pětaosmdesátiletému muži bude hrozit za zneužití pravomoci od dvou do deseti let vězení. Dosud byl pravomocně odsouzen za Akci K pouze bývalý předseda místního národního výboru Ladislav Nakládal, který od soudu v roce 2011 odešel s osmnáctiměsíčním podmíněným trestem.

Komunisti prováděli vysídlování "vesnických boháčů" v letech 1951 až 1954 na základě výnosu tří tehdejších ministrů z 22. října 1951 - bezpečnosti, vnitra a spravedlnosti. Podle tehdejších směrnic byli členové rodiny zemědělce, kteří s ním žili ve společné domácnosti v den zahájení trestního stíhání, přesídleni na přikázaný statek, který byl pro ně pracovištěm i bydlištěm, i když zákaz pobytu nebyl vysloven v trestním nebo správním řízení. Deportované rodiny, které se musely stěhovat většinou do vzdáleného kraje, žily pod dohledem a nesměly se vzdalovat z určeného místa. Jejich majetek propadl státu.

O přemisťování rodin tehdy rozhodovaly zvláštní komise při okresních národních výborech. V průběhu Akce K, která způsobila rozvrat venkova a vážně narušila tradiční venkovskou pospolitost a která měla vyústit v likvidaci selského stavu, bylo vysídleno podle odhadů tři až čtyři tisíce "rodinných celků".