Za žhářský útok na romskou ubytovnu v Aši potvrdil Nejvyšší soud (NS) Tomáši Kopeckému šest let a devět měsíců vězení. V domě bylo 18 lidí včetně osmi dětí. Nikomu se nic nestalo, obyvatelé domu oheň včas uhasili. Podle justice se Kopecký dopustil pokusu o rasově motivovanou vraždu a obecného ohrožení, stejně jako komplic Michal Poláček, který ale dovolání zřejmě nepodal, rozhodnutí NS jej nezmiňuje.
Podle Nejvyššího soudu Kopecký musel vědět, že lidé přespávající v ubytovně mohou při požáru zemřít. "O tom, že osoba spící v pokoji, ve kterém je založen požár, je bezprostředně ohrožena na životě, a to nejen ohněm samotným, ale i agresivními toxickými zplodinami hoření, pochybnosti nevznikají," stojí v rozhodnutí.
NS dovolání odmítl už počátkem letošního roku, teprve nyní ale zpřístupnil odůvodnění. Jako poslední mimořádný opravný prostředek zbývá odsouzeným ústavní stížnost, zatím ji podle dostupných informací nepodali.
Kopecký a Poláček se podle justice útoku dopustili jako příznivci neonacistické a rasistické organizace Blood & Honour Division Bohemia a její militantní odnože Combat 18 Bohemia. Prostor kolem dveří ubytovny polili benzinem, poté dovnitř vhodili dvě zápalné lahve.
V kauze byl odsouzen také Jan Balík, údajný organizátor různých neonacistických aktivit. Podle spisu například vyhledával členy, psal a zřizoval internetové stránky, prodával trička, mikiny, CD, DVD a další předměty s tematikou neonacistických skupin a aktivit. Dostal tři roky a osm měsíců vězení, ani on neuspěl s dovoláním, v němž vyslovil například výhrady k odposlechům.
Třetím aktérem kauzy, který se neúspěšně obrátil na NS, byl muž, který se podle pravomocného rozsudku podílel na zapálení dřevěného srubu v Praze. Dostal podmínku.
České soudy se v minulosti několikrát zabývaly rasově motivovanými žhářskými útoky na domy obývané Romy. Nejznámější je případ z dubna 2009, kdy čtyři pravicoví extremisté vhodili do domku ve Vítkově na Opavsku tři zápalné láhve. Soudy extremistům vyměřily tresty od 20 do 22 let vězení.
