Zničená památka
V Třinci shořel dřevěný kostel z 16. století

V třinecké části Guty shořel v noci na středu dřevěný kostel z 16. století. Významná památka byla prakticky zničena. Škody půjdou podle předběžných odhadů do desítek milionů, uvedl v tiskové zprávě mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela.

Hasiči dostali zprávu o požáru kostela Božího těla v Gutech ve středu krátce po půlnoci. Při příjezdu hasičů na místo byl už kostel v plamenech. "Oheň dostali hasiči pod kontrolu za necelou hodinu, do středečního rána pokračovalo dohašování," uvedl Kůdela. Při požáru nebyl nikdo zraněn.

Římskoskatolický filiální, tedy vedlejší kostel v Gutech byl cennou památkou s mnohým původním vybavením a obrazy z 1. poloviny 16. století. V letech 2012 až 2014 byl zrekonstruován za 4,3 milionu korun. "Rekonstrukce se týkala především střechy a krovu. Řemeslníci kompletně vyměnili dřevěné šindele na střeše a valnou část prohnilých krovů. Zvonice byla úplně rozebrána, byly zhotoveny nové dubové základy a nové části věže," uvedl mluvčí Ostravsko-opavské diecéze Pavel Siuda.

Podle letopočtu vytesaném v portálu je možné, že byl kostel postaven roku 1563. Není však vyloučeno, že je starší. První zvon byl na jeho věž osazen v roce 1565 a existuje dodnes. V roce 2001 ho někdo ukradl. Zvedla se taková vlna nevole, že se ho zloději nakonec zbavili. Nalezen byl bez srdce v nedaleké Karpentné.

Kostel byl postaven z velkých kmenů listnatých stromů, nejstarší habry zřejmě rostly u řeky Olše již za doby Velkomoravské říše. Interiér kostela později vyzdobila díla místních umělců žijících v 17. a 18. století. V 19. století byl kostel několikrát opravován, avšak zachoval si svou původní goticko-renesanční podobu.

Historická škoda je nevyčíslitelná

V Ostravě - Hrabové 2. dubna 2002 shořel dřevěný kostel svaté Kateřiny z 16. století, který byl národní kulturní památkou. Hmotná škoda byla zhruba 20 milionů korun, historická škoda je v tomto případě podle expertů nevyčíslitelná. Po této zkušenosti odborníci z diecéze jednali s hasiči o možném zabezpečení dřevěných kostelů. "Problém je ale v materiálu a odlehlosti staveb. Velmi rychle se v těchto případech oheň rozhoří. Hasiči většinou s ohledem na vzdálenost nemají šanci přijet včas a něco zachránit," uvedl vedoucí stavebního odboru diecéze Václav Kotásek.

Uvedl, že třinecký kostel byl vybaven požárním hlásičem ještě před rekonstrukcí. Siuda dodal, že je pravděpodobné, že i v Třinci vznikne replika zničeného kostela. V případě kostela v Ostravě-Hrabové se to podařilo do dvou let.

Událost ze středečního rána vyšetřuje i policie. Například zjišťuje příčinu. "Jelikož jsme na samém začátku prověřování, nemůžeme vyloučit úmyslné zapálení, nedbalostní jednání, pracujeme také s verzí technické závady," řekla mluvčí moravskoslezské policie Lenka Sikorová. Dodala, že místo prohledá pes speciálně vycvičený na vyhledávání hořlavých látek.