Oběti trestných činů se zřejmě dočkají větší peněžní pomoci. Finanční náhradu tak nově dostanou nejen oběti, ale i pozůstalí. Stát by měl hradit také náklady na psychoterapii nebo proplatit ušlý zisk. Zvýší se navíc šance, že lidé dostanou náhradu za ukradený majetek. Návrh zákona leží právě na stole poslancům.
I když se podaří policii vypátrat zloděje, neznamená to, že se okradený dočká náhrady. A to i v případě, že je zločinec majetný. Zabavený majetek totiž propadne státu a vysoudit kompenzaci škody může trvat i celé roky. Dostat své peníze zpět se navíc podaří jen zlomku poškozených.
"Je to dnes obrovský problém, protože i když je oběti přiznána náhrada škody, třeba rozsudkem, tak oběť reálně škodu nevymůže," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ právnička Hana Marvanová, která společně s občanským sdružením Bílý kruh bezpečí pomáhajícímu právě obětem trestné činnosti, na částech návrhu pracovala.
Přestože pachatel má majetek, který se v trestním řízení podařilo zajistit, nedostatečná provázanost trestních předpisů s občanskoprávními bránila poškozeného odškodnit, vysvětlila Marvanová. "Pak se stalo, že majetek byl zajištěný, potom se ale stávalo, že se uspokojovaly jiné osoby kolem pachatele a poškozený nedostal nic," uvedla právnička, která se tématu dlouhodobě věnuje.
Výnosy z trestné činnosti navíc zatím patří státu. Ten jimi musí nejprve pokrýt pohledávky pachatele, poté se až dostává na odškodnění obětí. Občanské sdružení Bílý kruh bezpečí se jako součást expertní skupiny na ministerstvu spravedlnosti zasadil o zařazení části, která má postavení obětí majetkové trestné činnosti zlepšit. "Poté, co byl návrh hotov jsme trvali na tom, že tam není celá pasáž náhrada škody," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ ředitelka organizace Petra Vitoušová. "Byla by škoda, aby takový zákon neobsahoval tuto část," dodala.
Nový zákon nově rozšiřuje také finanční pomoc na větší okruh poškozených. Zákon počítá s kompenzací nejen obětí trestného činu sexuálního charakteru či dětí týraných svým opatrovníkem, ale i například příbuzných oběti vraždy či zabití. Peněžitá pomoc, na kterou mají nárok oběti trestných činů, by se měla zvýšit. Stát tak bude vyplácet částky ve výši od 50 tisíc do půl milionu korun. Zákon počítá také se zajištěním bezplatné právní a odborné pomoci.
Citlivé zacházení s oběťmi
Změnit se má i jednání vyšetřovatelů a justice s oběťmi trestných činů. Pokud si to bude oběť přát, bude mít možnost přijít na výslech v doprovodu důvěrníka. Tím může být právník, ale třeba také příbuzný. Během trestního řízení bude oběti rovněž nabídnuto sepsat prohlášení, ve kterém vylíčí, jakým způsobem jí ovlivnil trestný čin život. Soud k tomuto dokumentu pak bude moci přihlédnout při rozhodování o výši trestu.
V případě, že bude násilník propuštěn na svobodu nebo mu bude změněn režim trestu či léčby, musí o tom věznice jeho oběť informovat. Poškozený bude mít navíc právo požádat o informaci ze spisu v celém průběhu vyšetřování.
Přístup policistů bude muset být navíc nyní mnohem citlivější. Během výslechu se například budou muset zdržet otázek na intimní život oběti. Dotazy týkající se sexuality oběti bude vyšetřovatel moci pokládat pouze ve výjimečných případech. Také odpovědi na nejasné otázky může oběť odmítnout. Oběť si bude moci navíc dokonce vybrat, jestli výslech povede žena nebo muž.
Vláda sází na neziskové organizace
"Chceme do budoucnosti posílit roli neziskového sektoru v této oblasti, zvláště občanských sdružení, která již dnes částečně v této oblasti fungují," řekl již dříve autor znění a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Činnost neziskovek hodlá ministerstvo podpořit dotacemi na základě systému akreditací. Povede proto veřejný seznam akreditovaných nestátních neziskových organizací, které se na bezplatnou ochranu obětí trestné činnosti zaměřují. Podpora půjde formou dotací a grantů z rozpočtu ministerstva.
Ochrana lidí, kteří se stali terčem násilí nebo škody na svém majetku, nebyla doposud dostatečně upravena, navíc byla roztříštěna do celé řady jednotlivých zákonů. Návrhem se nyní zabývá Poslanecká sněmovna. Ačkoli se opoziční poslanec Jeroným Tejc (ČSSD) nechal slyšet, že zákon potřebuje drobné úpravy, shodují se na něm obě strany politického spektra. Zákon by tak mohl začít platit už příští rok.
