Do Let u Písku, kde stával protektorátní koncentrační tábor pro Romy, se 24. června chystá několik stovek aktivistů ze 16 zemí. Chtějí uctít památku obětí a budou požadovat odstranění vepřína z pietního místa. Od koaličních i opozičních politiků chtějí slyšet, zda záměr podpoří. prezident pořádajícího evropského antirasistického hnutí EGAM (European Grassroots Antiracist Movement) Benjamin Abtan.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jednání s majiteli o odkoupení farmy a jejím odstranění by chtěl jeho kabinet dotáhnout do konce. Tým pracovníků ministerstva kultury a ministra pro lidská práva s vlastníky jedná. Resort kultury by chtěl vládě návrh postupu dát o letních prázdninách. Pokud ho kabinet schválí, měly by podle mluvčí ministerstva Simony Cigánkové následovat podpis kupní smlouvy, demolice výkrmny, zpracování projektu a výstavba památníku.
Podle Abtana do Let dorazí stovky aktivistů ze 16 zemí. Přijet by měli i někteří europoslanci a poslanci z Česka, Británie, Polska, Švédska či Německa, velvyslanci několika zemí i zástupci neziskových organizací či studenti, uvedl Abtan.
Hnutí EGAM vyzvalo české politiky, aby požadavek na zbourání výkrmny podpořili a na shromáždění v Letech vystoupili. "ANO, KDU-ČSL a Zelení vyjádřili svou podporu odstranění vepřína z míst koncentračního tábora pro Romy. I přes velké množství telefonátů a zpráv ČSSD, TOP 09 a ODS mlčí a neodpověděly," řekl Abtan.
Podle vládní zprávy o stavu romské menšiny velkovýkrmna zabírá "95 procent území bývalého cikánského tábora". Česko za vepřín na romském pietním místě sklízí kritiku domácích i mezinárodních organizací. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament. O odkupu a zbourání diskutovalo už několik vlád, cena ale nikdy nepadla.
Podle Abtana se Lety staly mezinárodním symbolem nedostatku respektu k obětem romského holokaustu a k pozůstalým po nich. Podle představ aktivistů by měl v Letech po odstranění výkrmny vzniknout důstojný památník, muzeum či vzdělávací středisko. Zástupci hnutí EGAM se obávají toho, že by kvůli blížícím se volbám kabinet už nemusel záležitost stihnout dořešit.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - a to mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.
