Překvapení: Mezi nejužívanější léky v Česku už nepatří jen pilulky na žaludek, tlak a chřipku. Lidé spolykali také rekordní množství léků na nervy - 57 milionů krabiček. Srovnali se tak se západní Evropou. Vyplývá to z čerstvých dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Přišli o práci a nemohou najít jinou. Rozešli se s partnerem a cítí se sami. Takové problémy vhání do dveří psychiatrů stále víc lidí.
Platí to všude na světě.
Podle Světové zdravotnické organizace trpí nějakou formou duševní poruchy 460 milionů lidí. Padesát milionů má epilepsii, čtyřiadvacet milionů trpí schizofrenii. Dvakrát tolik lidí je závislých na alkoholu. Milion duševně chorých spáchá každý rok sebevraždu.
Alespoň lehké neurotické příznaky jeví třetina populace.
ČTĚTE TAKÉ: Jak před stoletím zobrazili svět psychiatričtí pacienti
Sebevražd je nejméně za 130 let. Krize to může změnit
V Česku tomu tak ještě před pár lety nebylo. Dnes se ale s ostatními státy srovnalo, dostalo se na evropský průměr. Počet duševně nemocných v zemi za posledních deset let vzrostl z původních 360 tisíc o třetinu. Roste i množství lidí s poruchami - depresemi, únavovými syndromy a závislostí na návykových látkách.
"Většina z nich přitom skutečně sáhne po nejsnazším řešení - po pilulce," potvrzují psychiatři. Spotřeba antipsychotik nikdy nebyla tak velká jako dnes. Tyto léky se dostaly do skupiny pěti nejužívanějších medikamentů v Česku a tvoří až třináct procent všech využívaných léků.
„Ten trend už trvá několik let a ví se o něm. Lidí s problémy přitom bude ještě přibývat," tvrdí psychiatr Jiří Bartoš. Předpokládá se prý dokonce, že budou psychické nemoci tvořit jednu z největších skupin chorob, při kterých se přiznává invalidita.
Život v supermarketové společnosti
Svět totiž bohatne a stárne a organické změny v mozku způsobují demenci nebo Alzheimerovu chorobu. Tu zatím nelze zastavit, jen zpomalit. Lidé dnes navíc žijí v „umělé" společnosti a cítí se sami.
„Pro většinu lidí z dnešní supermarketové společnosti je přitom skutečně nejpohodlnější řešení tableta. Je to rychlé a levné. Když lidem nabídnete psychoterapii, která zabere až za půl roku času a vyžaduje systematické docházení, nepřijmou ji," vysvětluje zálibu v polykání prášků Bartoš.
Platí to i přesto, že by většinou byla terapie s klinickým psychologem šetrnější a vhodnější. „V civilizaci ale zřejmě něco nefunguje a všechny osobní problémy se musí řešit uměle léky. Civilizace se vzdaluje člověku. Řada psychiatrů na to upozorňuje," říká Bartoš.
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky spotřebovali Češi předloni léky za celkem 72,75 miliard korun. Mezi nejužívanější patřily přípravky na rakovinu a vysoký krevní tlak, následovaly pilulky na žaludek, chřipky a nervy.
Foto: Jan Šilpoch, Tomáš Novák
