Krok
Kurs demokracie pro uprchlíky v Česku. Vyhazování milionů?

Uprchlíci se budou kromě češtiny učit i základům demokracie a evropské kultury. Projekt za deset milionů má cizince začlenit do české společnosti.

Rozvíjení demokratických vědomostí a postojů, respekt k dodržování lidských práv a svobod, pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti nebo výchova odpovědného občana. Kurs pro azylanty a uprchlíky v integračních zařízeních ministerstva vnitra má cizince připravit na fungování evropské společnosti, naučit respektu k menšinám, ženám, právu a seznámit je s evropskou historií a fungováním politických institucí. "Minimálně by měli dostat nezbytné informace o ústavním zřízení České republiky a o tom, na jakých principech byla vybudována. A tyto informace by si měli zapamatovat a náš ústavní pořádek ctít," myslí si poslanec Jan Chvojka (ČSSD).

Bez češtiny to nepůjde

Školení s oficiálním názvem Kursy základů vzdělávání v oblasti kultury a demokracie bude navazovat na tradiční výuku češtiny, kterou ministerstvo školství organizuje již delší dobu. Podle vládního materiálu, jejž má časopis TÝDEN k dispozici, resort v lednu vypíše soutěž a vybere externího dodavatele. Ten by měl s výukou začít v červenci. Projekt bude trvat tři roky a jeho rozpočet by neměl překročit 15 milionů korun, tedy maximálně pět milionů ročně.

"Dotace kursů bude 20 hodin pro každou oprávněnou osobu," stojí ve zprávě ministerstva školství. Aby se cizinci mohli s lektorem bavit česky o Listině základních práv a svobod, zdrojích evropské kultury, čtyřech základních svobodách nebo jen o životě v Evropě, zaplatí jim stát 400 hodin českého jazyka převážně formou skupinové výuky.

"Nejdůležitější je, aby se co nejdříve naučili jazyk, ale nejsem si jista, že kurs češtiny je dostatečný," domnívá se členka sněmovního školního výboru Nina Nováková (TOP 09). Pokud nezačnou komunikovat, integrace se podle ní nebude dařit. Nápad se jí líbí, ale bude prý záležet na kvalitě lektorů. "Jako učitelka vím, že je jednoduché podobné cíle napsat na papír, ale je mnohem složitější je potom předat," tvrdí poslankyně. Posluchači musejí mít pocit, že látce rozumějí a má pro ně praktický smysl, není to jen povinnost, kterou je nutné přetrpět. "A musejí z nás cítit, že všem věcem o lidských právech, demokracii a úctě k zákonům sami věříme, jinak to nebudou brát vážně, když to sami nerespektujeme," dodává.

Vyhazování peněz?

"Zkušenosti ze zahraničí jsou rozporuplné," říká předseda ODS Petr Fiala, ale s projektem souhlasí, protože je potřeba imigrantům zprostředkovat naše hodnoty a vzdělávání je vhodný nástroj. "Demokracii je nutné rozvíjet a ‚nutit' všechny, kdo s námi chtějí žít, akceptovat naše pravidla. Tak proč to nezkusit."

Stoprocentní podporu plán na vzdělávání cizinců k demokracii ale nemá. Důvodem je nedůvěra k příchozím, že jsou ochotni evropské hodnoty respektovat. Kurs je podle skeptiků zbytečný a ničemu nepomůže. "Přicházejí z úplně jiného kulturního prostředí, mají úplně odlišné vnímaní světa. Učit rychlokursem demokracii je absurdní," myslí si poslanec Marek Černoch (Úsvit). Projekt považuje za vyhazování peněz daňových poplatníků: "Kdyby se místo toho využily na školství a zvýšení platů učitelům, mělo by to větší smysl."

Projekt počítá i s tím, že kurs skončí přezkoušením účastníků a rozdáním certifikátů o absolutoriu. Lektoři budou rovněž průběžně podávat zprávy o výsledcích jednotlivých posluchačů. Za tři roky se ukáže, zda byla skepse některých poslanců namístě.