Spotřeba léků v Česku roste strměji než v ostatních evropských zemích, nejvíc u léků na onemocnění srdce a cév. Výdaje na medikamenty nyní ze zdravotnického rozpočtu odčerpávají asi třetinu peněz. Nejde ale jen o peníze. Léky také škodí, pokud se s nimi nezachází správně - i když se o tom příliš nemluví.
Tyto informace vyplývají ze Zprávy o stavu českého zdravotnictví, kterou tento týden představil tým odborníků tzv. Kulatého stolu.
 |
| Co říká zpráva o spotřebě léků v Česku |
| - nedostatečné užití léků: lékaři léky nepředepíší nebo je pacienti neberou podle pokynů - chybné užití léků: nastává, když má pacient nevhodný lék pro dané onemocnění nebo když léky mají rizikovou kombinaci - nadměrné užití léků: někdy pacient užívá lék, který pro něj nemá velký přínos |
ČTĚTE TAKÉ: Češi umírají brzy, na léčbě seniorů se často šetří
Lékárníci poradí
Celé řadě komplikací je přitom možné snadno předejít. Stačí, aby se pacient s lékárníkem poradil o tom, jaké léky užívá - lékárník může díky počítačovým programům snadno zkontrolovat, zda se medikamenty "snášejí". Vždyť jen v Česku užívané léky mají přes dva tisíce nevhodných kombinací.
Podle Jarmily Skopové jsou v tomto směru dál některé země západní Evropy, které lékárníky motivují k tomu, aby pacienty vzdělávali a pomáhali jim. Lékárníci tak nejsou placeni jen z marže za léky, ale i za poradenství. "Umím si představit, že by se snížily marže, a zároveň by lékárníci mohli vykazovat výkony, například v programu odvykání kouření nebo propagace zdravého životního stylu," navrhuje lékárnice.
Spolupráce se vyplatí
Někteří pacienti už výhody spolupráce s lékárníkem objevují. Například doktorky Skopové, která vede lékárnu ve Cvikově, se začínají zákazníci na své léky více ptát. "Nabízím lidem kartičky k registraci do softwaru, s jehož pomocí mohou vyzvedávané a zakoupené léky zkontrolovat i v kombinaci s těmi, které si vyzvedli třeba před týdnem. A jeden pacient za mnou přišel, že mu tam mám ještě zapsat alergii. Jiný mi zase vysypal na stůl ke kontrole hromadu léků, které si vyzvedl v různých lékárnách. Mám z toho pocit, že to má smysl," pochvaluje si lékárnice.
Bližší spolupráce lékárnfíků s pacienty na bázi dobrovolnosti se ovšem zatím rozvíjí spíš na venkově, kde pacienti chodí do konkrétní lékárny pravidelně. Ve městech pacienti chodí spíš tam, kam to mají právě poblíž nebo kde je lék levnější. "Lékárna se stává běžným obchodem. Občan už ani neočekává zdravotnickou konzultaci, soustředí se na hledání, kde mají který lék s nižším doplatkem," konstatuje zpráva.
Podceňovaní lékárníci
S tím, že jsou čeští lékárníci málo využíváni, souhlasí i zpráva. Ačkoli jsou velmi vzdělaní, fungují v podstatě jako "prodavači léků". Jejich práci přitom často zpochybňují i lékaři. Naposledy se to projevilo ve sporech o to, jestli mají lékárníci mít právo měnit pacientům léky za levnější, i když jinak shodné.
"Je to logické, když se má něco měnit, každý hájí své zájmy. Lékaři se nechtějí vzdávat pravomocí," vysvětluje odpor lékařů k lékárníkům koordinátor Kulatého stolu Ondřej Mátl. Zpráva je ovšem podstatně kritičtější: "Lékař většinou vidí lékárníka jako soupeře, který na něm chce najít nějakou chybu," píše se tu.
Výdaje za léky? Neklesnou
Zatímco v Evropě spotřebují léky asi 15 procent výdajů na zdravotnictví, v Česku je to zhruba třetina. Podle Ondřeje Mátla se Evropě přiblížíme - nikoli však tím, že bychom na lécích šetřili. "Spíše se zvýší náklady na práci zdravotníků," vysvětluje.
To ovšem neznamená, že by nebylo kde šetřit. Stačí, aby Češi byli zdravější. "Nejvíce u nás rostou výdaje za léky na kardiovaskulární onemocnění. Těm se ale dá z velké míry předejít životním stylem," doporučuje Mátl. Nedá se však počítat s tím, že by peněz na léky bylo nazbyt. Farmaceutické firmy totiž stále přicházejí s novými preparáty, jejichž nákladnost se dá těžko předvídat.
Foto: Jan Zatorsky, Tomáš Nosil, profimedia.cz
