Je mladá, sexy a ráda střílí lvy, antilopy nebo žirafy. Chce se stát loveckou celebritou, skutečným profesionálem a točit o tom dokumenty. Už teď je nejznámější českou lovkyní. Sklízí za to obdiv i opovržení, píše pondělní vydání časopisu TÝDEN.
Jsem Michaela Fialová a jsem lovec. Lov je mojí vášní. Zatímco mladá tmavovláska minulý týden před zcela zaplněným přednáškovým sálem brněnské Mendelovy univerzity ve dvou větách vyložila svoji životní náplň a asi čtyři stovky studentů jí posléze dlouze tleskaly, za zavřenými dveřmi na chodbě školy bouřila skupina několika desítek jejích zarytých odpůrců. Někteří měli "zakrvácené" obličeje a trička od červené barvy a drželi cedulky s odsuzujícími nápisy: "Zrůdy v Brně nechceme." - "Slečno, psychiatrická léčebna je jinde." - "Lovu zmar." - "Smrt není zábava."
Dokonce prý měli připravená i rajčata a vajíčka, ale na ně nakonec nedošlo. Organizátoři lovkyni přivedli a odvedli zadním vchodem. Na univerzitu navíc dorazili policisté, aby rozvášněný dav, který se domáhal vstupu do auly, uklidnili. Na přednášku Michaely Fialové přišlo do posluchárny dokonce více lidí než před časem na Andreje Babiše, který zatím držel návštěvnický rekord.
V Česku zvyklém na zprávy o tom, jak zoologické zahrady zachraňují ohrožené druhy, je osmadvacetiletá Fialová pro mnohé lidi obyčejná vražedkyně. Lov antilop, zeber či lvů pokládají za zvrhlou zábavu. A fotografie s jejím vysportovaným tělem, na nichž pózuje takřka jako modelka a usmívá se nad čerstvě uloveným a naaranžovaným zvířetem, berou jako provokaci. Stejně tak videa, kde si k večeři chystá třeba pochoutku ze lva. Nikdy se ale nestalo, aby Fialovou někdo z jejích odpůrců fyzicky napadl.
Fialová se nezdráhá veřejně prohlásit: "Na svých fotkách se smát nepřestanu. Z každého úlovku mám vždycky radost." Proč? "Je to jako úspěch v práci. Tu radost člověk nepochopí, pokud to sám nezažije," řekla pro pondělní vydání časopisu TÝDEN Fialová. Vysvětluje, že lidé vidí jen mrtvé zvíře a šťastného střelce, ale nevidí pozadí - brzké ranní vstávání, několikadenní stopování zvířete, mnohdy nesnesitelné horko a samozřejmě i riziko, že se z lovce stane oběť.
Lovila v Americe, Africe, v mnoha zemích Evropy. Prodala auto, byt. Peníze investovala do své celoživotní vášně. "Každý si může vybrat svou cestu, já si vybrala lov," říká. "Myslím, že pořád v nás zůstává něco z našich předků - lovců." Na každé zvíře dostala povolení od příslušných úřadů. Kromě kritiků má i početný okruh obdivovatelů a ctitelů. "Palec nahoru a velký obdiv ke všemu, co děláš!" napsal na její facebookový profil třeba muž, který vystupuje jako Vladimir Lábus Kubat.
Více čtěte v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 27. dubna 2015.
