Máme právo sedět, říkají Romové. Odkazují se na ústavu

Města na severozápadě Čech budou muset zrušit své lavičkové vyhlášky, které se snažily omezit vysedávání lidí rušících noční klid. Jenže Ústavní soud minulý týden oznámil, že vyhlášky jsou nezákonné. Krupka na Teplicku si podle jejího starosty Zdeňka Matouše přesto spornou normu ponechá. "Funguje a občané ji kvitují," tvrdí.

Schodiště posledního paneláku krupského sídliště v ulici Karla Čapka je obsypáno sedícími Romy. "Nebojíte se, že dostanete pokutu od městských strážníků?" ptám se jich. "Nebojíme, protože už můžeme, vyhláška je protiústavní," opáčí muž ve středním věku. Právní vědomí zdejších obyvatel mi vyrazí dech.

"Ale co budete dělat, když město i přes výrok Ústavního soudu vyhlášku nezruší, jak už avizoval starosta," ptám se Jozefa Mikera, který je v Krupce uznávanou autoritou nejen mezi Romy. "Teď policistům každý může říci, že právo sedět venku posvětil Ústavní soud. Uvidíme, co se bude dít. Nevylučuji, že za zrušení vyhlášky sepíšeme petici," říká.

I když vyhlášku Ústavní soud na popud ombudsmanky Aleny Šabatové nedávno prohlásil za nezákonnou, v Krupce pořád funguje. Dávám se s místními do řeči, abych zjistil, jak to tu s tím zákazem sezení vlastně je. Dozvídáme se, že sídlištěm občas projede hlídka městské policie a posedávání před věžáky obvykle řeší domluvou. "Ale když někdo dělá bordel pořád, tak dostane pokutu," jsem ujištěn. K tomu ještě muž připojí historku o šikaně starších romských žen, které si "někde sedly, protože si potřebovaly odpočinout".

* Jak se Romové v Krupce v době reportáže chovali? 

* Kolik je laviček v severočeském městečku k dispozici? 

* Jak se na tvorbě sporné vyhlášky podílela Dělnická strana sociální spravedlnosti? 

* Proč je podle bojovníka proti vyhlášce Michala Havránka nařízení zbytečné?