Řečí čísel
Migrační krize se v Česku na počtu žádostí o azyl neprojevila

Za devět měsíců letošního roku požádalo o azyl v Česku 1128 cizinců, což bylo meziročně o 13 víc. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve středu zveřejnil odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Nejčastěji chtěli letos získat azyl občané Ukrajiny a Iráku.

Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl v Česku. Letos podali 382 žádostí, což je o 145 meziročně méně. Iráčané loni za tři čtvrtletí podali 21 žádostí o azyl, letos jich za stejné období o azyl požádalo 143. Vzestup lze přičíst projektu na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, který letos začal, do země díky němu přijelo 89 uprchlíků. Vláda však program zrušila poté, co část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země.

Dále chtěli letos získat azyl občané Sýrie, Kuby a Číny, kteří českým úřadům předali od 66 do 70 žádostí. Pod 50 žádostí o azyl letos zatím podali například občané Vietnamu, Arménie, Ruska či Gruzie.

Za devět měsíců letošního roku podle statistik ministerstva získalo azyl 136 lidí, dalších 256 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim hrozí nebezpečí. V 732 případech české úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 681 žádostí čekalo na vyřízení.

Loni požádalo o azyl v Česku 1525 cizinců, což bylo o 369 meziročně více. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve však nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18 tisíci žádostmi.