Bývalí příslušníci ozbrojené pěsti dělnické třídy – Lidových milicí (LM) – kteří by podle zákona neměli získat lustrační osvědčení, využívají skutečnosti, že seznamy jejich příslušníků se téměř nedochovaly. Podle historika Jiřího Bašty z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu byly seznamy v roce 1989 pravděpodobně zničeny.
Na problém bývalých milicionářů upozornil případ vrchního (finančního) a programového ředitele České televize (ČT) Františka Lamberta. Lambert byl za předchozího režimu veden jako člen LM, a proto podle lustračního zákona by neměl vykonávat žádnou funkci v ČT.
V rámci lustrace totiž každý žadatel předkládá čestné prohlášení, že nebyl členem LM. Zda ale hovoří pravdu, lze vhledem k minimu dochovaných materiálů těžko zkontrolovat. Pouze čestným prohlášením také potvrzuje, že nebyl v prověrkových komisích v roce 1968 nebo studentem policejních škol v bývalém Sovětském svazu.
Podle Bašty měly na konci 80. let Lidové milice asi 60tisíc členů v Česku a 20 tisíc na Slovensku. V současné době ale existuje jen seznam 6700 příslušníků, který vychází z návrhů na jejich vyznamenání předkládaný Ústřednímu výboru KSČ.
"Seznamy příslušníků se vedly na podnicích, kde jednotky fungovaly, a nikdo neví, co se s nimi stalo. V roce 1989 si s nimi milicionáři mohli dělat, co chtěli," řekl Bašta.
Jmenná evidence sice byla posílána až na hlavní štáb LM, který spadal přímo pod ÚV KSČ, ani zde ale historici dokumenty nenašli.
Oficiálně byl nejvyšším velitelem LM generální tajemník ústředního výboru KSČ, v 80. letech tedy Gustav Husák. Reálně ale jednotky řídil velitel Miroslav Novák. Stranická armáda složená výhradně z členů KSČ vlastnila rozsáhlý zbrojní arsenál. Kromě běžných zbraní, jako jsou pistole a samopaly, měla k dispozici i granáty nebo protiletadlové kulomety.
Lambert prý předal radě ČT prohlášení, kde tvrdí, že v roce 1988 kdy vstoupil do KSČ, bylo členství v LM pro osoby na jeho funkci automatické a nedalo se mu vyhnout. "Přijímání do LM nebylo tak jednoduché," tvrdí ale Bašta. Do ozbrojené složky byli podle něj přijímáni jen prověření straníci, za které se museli zaručit další příslušníci LM.
Lustrační osvědčení je nutným předpokladem pro řadu funkcí ve státní správě. Vyžaduje se ode všech, kteří jsou ve vybraných orgánech do své funkce jmenováni, voleni nebo ustanoveni. Doklad tedy musí předložit například soudci, ředitel České televize, šéf úřadu vlády, ale také generálové nebo volení funkcionáři v akademických radách vysokých škol.
Osvědčení je dokladem, že lustrovaná osoba nebyla v období 1948 až 1989 příslušníkem StB, jejím vědomým spolupracovníkem, ale také vysokým funkcionářem KSČ, příslušníkem lidových milicí, nebo členem prověrkových komisí v letech 1948 a 1968. Pamatuje také na absolventy vysokých škol pro policisty a politické funkcionáře v bývalém SSSR.
Lustrační zákon byl už rok po svém přijetí upraven. Ve výčtu kategorií spolupracovníků StB byly totiž původně uvedeny také ty, u kterých je sporné, zda vedená osoba vůbec o své "spolupráci" s StB věděla. Po rozhodnutí Ústavního soudu z roku 1992 tak byly vyřazeny skupiny důvěrník a kandidát tajné spolupráce.
Lidové milice se začaly formovat 23. února 1948, kdy komunisté začali ozbrojovat své přívržence mezi dělníky. Postupně se z nich staly ozbrojené složky, které měly bránit totalitní režim. Její příslušníci byli nasazováni například při potlačování demonstrací v 80. letech.
Foto: Robert Zlatohlávek
