Milion Čechů žije v bídě a nakupuje prošlé potraviny

Vepřové na kari v konzervě za dvanáct korun, litr kečupu za dvacet, hermelín za čtrnáct a pořádný balík bulharských sušenek za devět korun. Pravda, tyhle potraviny mají prošlou minimální trvanlivost, milion chudých Čechů a Moravanů však jimi nepohrdne.

V České republice žije milion lidí v příjmové chudobě. To je statistický termín pro osoby, které mají nižší příjem než 10 220 korun (u rodiny s dětmi je to 20 tisíc korun a výše). "Já mám šest tisíc na měsíc," šokuje reportéra časopisu TÝDEN pětinásobná matka nezletilých dětí Hedvika Svědínková z Ostravy. Rozpočteno na celou rodinu, disponuje částkou 33 korun na osobu a den.

Moravská metropole Brno je prošpikována obchody s levnými prošlými potravinami a všechny prosperují. To o něčem svědčí. Balený plátkový sýr se prodává i za pět korun, kilogram mraženého platýze za 59, kilo sekané za 44, velká konzerva zavařených kozích rohů za osm a plechovka s vepřovým masem za 14 korun. Brno má 380 tisíc obyvatel a nejméně 38 tisíc z nich podle statistiků trpí takzvanou příjmovou chudobou. Často jde o Romy, o romské chudobě však autor tohoto textu píše poměrně často, takže tentokrát ho zajímala "bílá chudoba".

Šestapadesátiletý Ivan Poláček je bývalým armádním důstojníkem, absolvent vojenské vysoké školy ve slovenském Martině. "Není to velká sláva, ale za chudáka se nepovažuji," říká. Na pořádnou práci v technických oborech prý ve svém věku nemůže léta narazit, tak přežívá jen z toho, co si vydělá jako "živý poutač". Před jedním z lokálů v Masarykově ulici v centu Brna stojí každý den šest hodin (o víkendech tři hodiny) s cedulí, která hlásá: "Polední menu plus káva 69 Kč." Za tuhle roli v nejživější části brněnské pěší zóny dostává necelých deset tisíc korun měsíčně, za pokojíček v rodinném domě ovšem platí nájem téměř čtyři tisíce korun měsíčně. "Zůstane mi necelých dvě stě korun na den. To je přece dost, to ani nedokážu utratit, jsem za vodou," hrdě vypráví Poláček, bývalý velitel dělostřelců.

Podle statistiků však Poláček s čistým příjem těsně pod deset tisíc korun patří k takzvané příjmové chudině. Jinými slovy žije v bídě, ale jak zjišťujeme během reportáže, hmotnou nouzi si lidé z majority moc nepřipouštějí, alespoň ne před novináři.

* Jak lze přežívat za 33 nebo 200 korun denně?

* Jaká je příjmová chudoba v dalších zemích Evropské unie?

* Jak jsme chudí ve srovnání s obdobím velké hospodářské krize ve třicátých letech 20. století?

ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 23. KVĚTNA 2016.