Ministerstvo práce poslalo do připomínkového řízení návrh nařízení vlády, podle kterého by se měla od ledna 2015 zvýšit minimální mzda z 8500 na 9000 korun hrubého měsíčně. Změna se však nedotkne zdravotně postižených, u kterých zůstane minimální mzda na nižší úrovni.
Současná minimální mzda podle návrhu ministerstva nepostačuje k normálnímu životu. Například prý nepokryje náklady na bydlení. "Čistá minimální mzda jednotlivce (7565 korun po zdanění) je v současné době o 2109 korun nižší než hranice příjmové chudoby (9674 korun)," konstatovalo ministerstvo v návrhu.
V porovnání se životním minimem jednotlivce, jehož výše je 3410 korun, ke kterému jsou připočteny platné normativní náklady na bydlení, je v závislosti na velikosti obce nižší o 253 až 3556 korun, dodal úřad ministryně práce Michaely Marksové Tominové (ČSSD).
Handicapovaní o tisíc méně
Navýšení minimální mzdy se však nebude týkat všech pracujících. Pro lidi s invalidním důchodem, tedy zdravotně postižení zůstane až do počátku roku 2016 na úrovni 8000 korun měsíčně, která platí od roku 2007.
Podle ministerstva je důvodem skutečnost, že by zdravotně postižení mohli být na trhu práce diskriminovaní. "V současnosti probíhají jednání o přípravě nového komplexního systémového řešení zaměstnávání a odměňování osob se zdravotním postižením tak, aby po předpokládaném zrušení nižších sazeb uvedených minim s účinností od 1. ledna 2016 byly případné negativní dopady tohoto opatření na postavení osob zdravotně postižených na trhu práce eliminovány," píše se v návrhu.
S návrhem ministerstva ovšem zásaadně nesouhlasí Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP). Odporuje podle ní mezinárodním úmluvám o právu handicapovaných. "Ministerstvo se tam odvolává na nějakou dohodu mezi námi a a vládou z roku 2013. Ta ovšem byla uzavřena za nějakých podmínek, které tehdy byly, a navíc by už příští rok neměla platit," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ předseda NRZP Václav Krása. Odmítá i argumenty o ztíženém uplatnění hadicapovaných. V roce 2012 došlo ke zrovnoprávnění minimální mzdy handicapovaných s ostatními zaměstnanci, žádné velké propouštění zdravotně postižných ale podle něj nenastalo.
Stamiliony pro zaměstnavatele
Na navýšení minimální mzdy se počátkem června dohodla vláda se zástupci odborů a zaměstnavatelů. Ti sice dnes s růstem o 500 korun souhlasili, podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka budou mít ale firmy v některých odvětvích s přidáním problém. Týká se to třeba sociálních služeb, kožedělného průmyslu či obchodu.
Také podle opoziční ODS hrozí, že někteří zaměstnavatelé nebudou na vyšší mzdu mít, což prý může ohrozit až 50 tisíc pracovních míst. "Zkušenosti z členských států EU přitom ukazují, že země bez minimální mzdy mají v průměru o dva procentní body nižší nezaměstnanost a v době krize až o čtyři procentní body," sdělil ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Dodal, že minimální mzda není v Německu či Itálii.
Firmy navýšení minimální mzdy vyjde na stamiliony korun. Podle propočtů ministerstva to bude 690,8 milionů korun ročně. Nezaměstnaných však podle úřadu Michaely Markosvé Tominové nepřibude. "V souvislosti s úpravou minimální mzdy nebyl v České republice nikdy v minulosti zaznamenán přímý vliv na růst nezaměstnanosti," píše ministerstvo.
Bezprostředně po zvýšení minimální mzdy docházelo jen k mírnému nárůstu podílu zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou, který postupem času opět poklesl. Z Informačního systému o průměrném výdělku vyplývá, že odměňována na úrovni minimální mzdy jsou v současnosti pouze asi dvě procenta všech zaměstnanců. To je zhruba sto tisíc lidí. "Tento podíl se udržuje přibližně na stejné úrovni od zavedení minimální mzdy v roce 1991," konstatuje ministerstvo.
Podle odborů by se minimální mzda měla zvedat výrazněji. "Mohla by jít daleko dynamičtěji nahoru, kdyby ministerstva práce a financí udělala určitá opatření a zamezilo se vyplácení černých mezd," míní předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
