Od ledna by měla vzrůst minimální mzda ze současných 9900 na 11 000 korun. V návrhu nařízení vlády to navrhuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Současná úroveň minimální mzdy je prý příliš nízká a lidé z ní nejsou schopni financovat své potřeby.
"Zaměstnanci vykonávající jednoduché práce by měli být dostatečně odměňováni, aby byli schopni ze svých pracovních příjmů uhrazovat alespoň svoje základní životní potřeby a nebyli závislí na sociálních příjmech," odůvodňuje ministerstvo práce v důvodové zprávě navýšení.
O návrh, který je v současnosti v připomínkovém řízení, se zřejmě ještě povedou tuhé boje. Proti jsou především zaměstnavatelé, kteří sice s navýšením souhlasí, ale jenom o 700 korun na 10 600 Kč. "Je to maximum," konstatoval prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Spokojené zřejmě nebudou ani odbory, které požadují růst na 11 500 korun. Na posledním zasedání tripartity, kde spolu pravidelně jedná vláda, odboráři a firmy, se o výši minimální mzdy strhnul velký boj a ani jedna ze stran nechtěla ustoupit. Zaměstnavatelé ale argumentovali mimo jiné tím, že musejí hlídat náklady, a zvyšování těch mzdových by některé obory zbavovalo konkurenceschopnosti. "Pravidelný nárůst vytváří tlak na navýšení všech platů," mínil šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Podle propočtu ministerstva práce by navýšení na 11 000 korun vyšlo firmy na 3,5 miliardy korun ročně.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula si podle deníku E15 už během jednání na twitteru na postoj firem stěžoval. "Co vlastně chtějí? Zisky a bídu," uvedl. Dlouhý ho za výrok tvrdě kritizoval, označil ho za jeden z "nejnehoráznějších, který od něj kdy slyšel". "Je to jasná urážka všech podnikatelů," dodal rovněž na twitteru.
Marksová se během jednání přikláněla k názorům odborů. "I když navýšíme minimální mzdu na 11 000 hrubého, tak je to čistého 9600 korun, to je pořád pod hranicí chudoby," řekla novinářům. Naopak ministr financí a šéf koaličního hnutí ANO Andrej Babiš se prý přikláněl spíše k postoji zaměstnavatelů.
Nejedná se přitom ani zdaleka o poslední návrh, který se v této oblasti chystá. Marksová totiž chce, aby minimální mzda dosahovala aspoň čtyřiceti procent průměrné mzdy. Pokud navýšení o 1100 korun projde, bude její podíl činit pouhých 38,2 procenta.
Navrhovaný nárůst minimální mzdy o 1 100 Kč, který je o 6,8 procentního bodu vyšší oproti předpokládanému nárůstu průměrné mzdy za národní hospodářství v roce 2017, by měl podíl minimální mzdy k té průměrné dosáhnout pouze 38,2 procenta.
