Ministerstvo průmyslu chystá otevření dalšího uranového dolu na Vysočině. Po Dolní Rožínce, kde je poslední uranový důl ve střední Evropě, by se tato surovina mohla těžit u Brzkova mezi Polnou a Přibyslaví. Plánem by se měla brzy zabývat vláda.
Plán ministra průmyslu Jana Mládka otevřít na Vysočině další uranový důl vyvolal velký odpor tamních obyvatel. Čtyři radnice a spolek Naše budoucnost bez uranu podepsaly společné memorandum, v němž se postavily proti snahám obnovit průzkumné práce nebo přímo těžbu uranové rudy v okolí Brzkova. A zhruba 1700 lidí podepsalo petici "Ne těžba uranu na Vysočině".
Mládek se však chystá do vlády předložit "Zprávu k návrhu dalšího postupu těžby uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka a předpokladech další možné těžby uranu v ČR", která se zmiňuje rovněž o Brzkovu.
"Ministerstvo průmyslu navrhne vládě, aby státní podnik Diamo mohl začít připravovat těžbu," uvedly ve společném prohlášení spolek Naše budoucnost bez uranu a sdružení Calla, které se těžbou uranu dlouhodobě zabývá. "Nový uranový důl by se tak mezi Polnou a Přibyslaví na Českomoravské vrchovině měl začít hloubit již v roce 2019," tvrdí s odvoláním na interní dokument ministerstva obě občanská sdružení.
U Brzkova se přitom uran těžil na konci 80. let, důl byl následně zatopen. Horníci vykutali víc než 60 tun uranové rudy, která se používá k výrobě paliva do jaderných elektráren.
Úřad ministra Mládka se ovšem ohradil proti tomu, že by se zde těžba měla obnovit už za pět let. "V materiálu do vlády se v tomto termínu hovoří pouze o legislativní přípravě zahájení možné těžby, tedy vůbec ne o vlastním zahájení těžby. O jejím případném zahájení přitom, jak již současná vláda několikrát sdělila, v rámci svého volebního období vůbec rozhodovat nebude," sdělil pro TÝDEN.CZ Filip Matys z tiskového oddělení ministerstva.
Podle ministerstva by se u Brzkova mohl znovu otevřít uranový důl po roce 2022. Tamní těžitelné zásoby dosahují 3150 tun. Až do roku 2022 by se přitom mohlo těžit v Dolní Rožínce, i když oficiálně se zatím hovoří o těžbě v následujících dvou letech.
"Chci jasně uvést, že máme zájem zachovat těžbu uranu pro minimálně příští dva roky a zároveň hledáme další varianty rozvoje podniku tak, aby nebyla ohrožena zaměstnanost v regionu," uvedl ministr Mládek při své nedávné návštěvě Dolní Rožínky.
Spolek Naše budoucnost bez uranu ovšem upozorňuje, že kromě pracovních míst a získávání energetické suroviny má plánovaná těžba uranu u Brzkova i svou odvrácenou stranu. "Otevření dolu s sebou přinese znehodnocení místní krajiny a negativní dopady na život obyvatel," uvedla představitelka spolku Marie Vencová. "Chceme žít v neporušené přírodě a zdravém životním prostředí. Těžba uranové rudy doslova za humny našich obydlí negativně ovlivní život této i následujících generací v širokém okolí."
Spolek i tamní radnice se obávají, že případná těžba ohrozí podzemní vody, obyvatele bude obtěžovat těžká nákladní doprava nebo se zvýší prašnost. "Mladí lidé nebudou mít zájem o život vedle uranového dolu, což by mělo negativní důsledky na demografický vývoj a nakonec i na samotný počet obyvatel v obcích," uvádí se ve společném memorandu.
Edvard Sequens ze sdružení Calla a zároveň někdejší člen Pačesovy energetické komise připomněl, že platná surovinová politika státu s novou těžbou uranu nepočítá. "Nemá žádný smysl přesunout sociální problém s horníky na končícím dole v Rožné na novou lokalitu a ještě poškodit životní prostředí, jen abychom si udrželi primát, že provozujeme poslední uranový důl v Evropě," poznamenal Sequens.
Sdružení připomněla, že cena uranu na světových trzích klesá a i do budoucna lze očekávat jeho přebytek. Naopak stát musí platit za sanaci a rekultivaci dolu Rožná.
