Ministr Petr Gandalovič z ODS přinese v pondělí do Strakovy akademie na první pohled ne příliš zajímavou novelu zákona o Pozemkovém fondu. Ta však radikálně mění způsob, jakým se fond řídí. Návrh se nelíbí ministerstvu pro místní rozvoj. Důvod? V pozadí je obava z machinací se státními pozemky. Ty už si správci státní půdy vyzkoušeli pod vedením socialisty Petra Zgarby.
Čunkovo ministerstvo Gandalovičovu návrhu vytýká posílení přímého vlivu ministra na fond. V připomínkách, kterými ministerstvo pro místní rozvoj návrh novely kometovalo a které on-line deník TÝDEN.CZ získal, doslova stojí: "Uvedenou změnou řízení by došlo k poměrně rozsáhlé koncentraci moci v rukou ředitele Pozemkového fondu České republiky a tím i ministra zemědělství. Požadujeme zachovat současnou právní úpravu řízení, která, ačkoliv je pomalejší, zabraňuje excesům při nakládání s majetkem."
V současné době je nejvyšším šéfem pozemkového fondu devítičlenné prezidium, kterému předsedá právě Gandalovič. Dalšími vedoucími orgány jsou dozorčí rada a výkonný výbor. Právě ty by měl nahradit jeden ředitel, přímo podřízený ministrovi zemědělství, se dvěma náměstky. Gandalovič si od této změny slibuje zprůhlednění úřadu. "Komplikovaná organizace, založená na kolektivním řízení by se měla zjednodušit," vysvětloval už dříve ministr.
Navíc se Gandalovičovo ministerstvo brání tím, že o změně řízením pozemkového fondu rozhodla celá vláda. "(Opatření) bylo ministrovi zemědělství uloženo usnesením vlády č. 257 ze dne 17. března 2008 jako první krok k transformaci Pozemkového fondu České republiky," hájí se.
Spekulace se státní půdou
Pozemkový fond dal v roce 2005 vydělat spekulantům, kteří přišli levně k lukrativním pozemkům v Praze. Získali od fondu parcely, které se na volném trhu prodávaly za stonásobně vyšší cenu. Machinace stály křeslo tehdejšího ministra zemědělství za ČSSD Petra Zgarbu a i když se úřednící bránili u soudu, miliardovému zisku spekulantů se jim nepodařilo zabránit.
Fond dohlíží na odstátňování pozemků. Ty vrací restituentům a nabízí k prodeji. Na začátku tohoto roku na případné zájemce čekalo ještě dvěstěpadesát tisíc hektarů půdy za zhruba dvě miliardy korun.
Foto: Robert Zlatohlávek