Koalice se tento týden dohodla, jak zajistit bydlení pro chudé. Chystaný zákon o sociálním bydlení má mimo jiné změnit systém sociálních dávek, ale i zajistit pro sociálně slabé dostupné nájemní byty. Nárok by na ně měli mít například senioři, samoživitelky, handicapovaní nebo mladí lidé opouštějící dětské domovy. Může se to ovšem změnit. "ANO a KDU-ČSL požadují cílovou skupinu výrazně zmenšit. Nevím, které z uvedených skupin chtějí naši koaliční partneři vyškrtnout," říká v korespondenčním rozhovoru ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
Co konkrétně zákon změní v oblasti sociálních dávek?
Od roku 2020 má dojít ke sloučení dávek na bydlení, tedy současného doplatku na bydlení a příspěvku na bydlení, v jednu sociální dávku - příspěvek na bydlení. U této dávky se zavede plošně majetkový test, kdy lidé vyjma osob pobírajících starobní důchod budou muset prokazovat, že mají na dávku nárok. Současně dojde k ukončení výplaty dávek do nestandardního ubytování, například ubytoven. Ministerstvo takto na jedné straně zamezí obchodu s chudobou, ale také jasně deklaruje, že stát chce podporovat standardní formy bydlení. Sociální byty mají pomoci těm, kteří uvízli na ubytovnách, změnit bydlení a současně začít spolupracovat se sociálním pracovníkem, například při hledání zaměstnání či splácení dluhů, pokud jsou zadluženi. Větší adresností dávek chceme podpořit ty, kteří je skutečně potřebují, a omezit jejich zneužívání.
Jak budou vymezeni lidé, kteří na sociální bydlení budou mít nárok?
Primárně se jedná o cílovou skupinu, která je v bytové nouzi, tedy která vynakládá na oblast bydlení více než 40 procent svých příjmů a současně jí po odečtení těchto příjmů včetně příplatku na bydlení nezůstane více než 1,6násobek životního minima na osobu (to je nyní 5456 korun - pozn. red.). Navrhovali jsme, aby cílovou skupiny tvořili především senioři, invalidé, lidé pečující o nezaopatřené dítě, poživatele příspěvku na péči ve stupni II, III a IV. stupni, oběti násilné trestné činnosti, lidé opouštějící ústavní zařízení nebo zařízení sociálních a zdravotnických služeb, lidé s duševním onemocněním a lidé diskriminovaní podle antidiskriminačního zákona. ANO a KDU-ČSL požadují cílovou skupinu výrazně zmenšit. Nevím, které z uvedených skupin chtějí naši koaliční partneři vyškrtnout.
Bude to fungovat na systému prostupného bydlení, kdy se lidé postupně propracují od ubytovny až do normálního nájemního bytu? Nebo jak konkrétně to budete řešit?
Ne, nikdy jsme nemluvili o prostupném, ale především dostupném bydlení. Tedy o principu trojí podpory - nejprve sociální dávkou, a pokud nestačí, pak sociální prací. A pokud ani ta nestačí, pak sociálním bytem. A byt bude jen pod podmínkou, že žadatel obci nedluží nebo tento dluh splácí a povinně spolupracuje se sociálním pracovníkem. Na tom by se nemělo nic změnit, to je základ podpory, kterou zajistí ministerstvo.
Podle jednoho z vašich návrhů se na budování sociálních bytů měl podílet speciální úřad, Centrum pro sociální bydlení. Ale koaliční partneři byli proti.
ANO a KDU-ČSL si vymohly změnu našeho komplexní návrhu v tom, že místo Centra pro sociální bydlení řízeného ministerstvem práce, které by pracovalo tam, kde by se obce do systému nezapojily, a zajistilo tak veškerou agendu včetně poskytování bytů, bude tyto byty financovat a zajišťovat Státní fond rozvoje bydlení. Ten ovšem nemůže, na rozdíl od Centra, posuzovat, kdo skutečně je a kdo není v bytové nouzi. Na základě požadavků ANO a KDU-ČSL proto budou toto posuzování dělat buď obce, nebo Úřad práce. A sociální práci budou poskytovat obce či neziskové organizace. Pokud obec nebo Úřad práce rozhodnou, že konkrétní žadatel má nárok na sociální byt, Státní fond rozvoje bydlení bude mít povinnost jej zajistit do 36 měsíců. Systém se tím výrazně zesložiťuje zejména pro občany. Nicméně prioritou ČSSD je zajistit sociální bydlení všem potřebným občanům a zamezit obchodu s chudobou. Věřím proto, že tyto ústupky koaličním partnerům povedou k přijetí zákona, po kterém volá osmdesát procent občanů Česka. I když návrh po koaličním jednání není kvalitnější, ale průchodnější.
Kolik lidí bude mít podle chystaného zákona na sociální bydlení nárok?
Podpora formou sociálních dávek se týká více než půl milionu lidí v Česku. Zdaleka nejde jen ubytovny, kam je vypláceno asi dvacet tisíc doplatků na bydlení. Jde především o seniory, invalidy, neúplné rodiny s dětmi a také chudé pracující, kteří sice mají pravidelný příjem ze zaměstnání, ale jejich mzda jim nestačí na pokrytí výdajů na bydlení. Spočítali jsme, že aktuální potřebu sociálního bydlení má okolo 118 tisíc lidí. Na takovou kapacitu by měl být systém nastaven.
Hnutí ANO a jeho ministryně Karla Šlechtová ovšem tlačí počet případných příjemců bydlení níže, zhruba na padesát tisíc lidí. Neznamenal by tento nízký počet de facto krach zákona, protože by nic nevyřešil?
To je řešitelné buď proškrtáním cílových skupin sociálního bydlení, což si dovedu představit jen obtížně, nebo změnou parametrů nároku. I to je pro ČSSD obtížně představitelné. Sociální byty nemají být k dispozici jen pro některé, zejména ne pouze pro lidi na ubytovnách, ale pro všechny, kteří jsou objektivně v bytové nouzi. Státu se to jednoznačně vyplatí, což jsme prokázali v analýzách. Úsporou na nezaměstnanosti, na byznysu s chudobou, na sociálních patologiích spojených se ztrátou bydlení. Redukce na padesát tisíc lidí nebude znamenat krach systému, ale tlak na Státní fond rozvoje bydlení, aby zajistil více bytů, než si ANO a KDU-ČSL od stolu plánují. A bude se s ním muset nějak vypořádat.
Článek o sociálním bydlení naleznete v aktuálním vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 16. ledna 2017.
