První jarní den je symbolem probouzející se přírody. Ve skutečnosti ptáci, motýli i květiny hromadně mizí z české přírody. Alarmující jsou hlavně stavy motýlů. "Motýli? Ti už skoro nejsou," výmluvně říká entomolog Jiří Darebník.
Mám černé svědomí. Jmenuji se Ivan Motýl a už před drahnými lety jsem sám sobě slíbil, že musím zvonit na poplach a horečně psát o fatálním úbytku motýlů v českých zemích.
Naposled jsem ale zásadní reportáž o vymírání motýlů sepsal pro časopis TÝDEN v roce 2006. Mezitím vymřeli další motýli, třeba žluťásek barvoměnný. Ještě v šedesátých letech žil v celé republice, kolem roku 2000 už jen na česko-slovenském pomezí v Karpatech a v roce 2005 entomologové napočítali pouhé čtyři exempláře v lokalitě Bílých Karpat. "Od té doby úplně vymizel, pro Českou republiku je to vyhynulý druh," říká Jiří Darebník z východomoravské pobočky České společnosti entomologické, odborník na motýly právě v Bílých Karpatech.
Podle vědců Entomologického ústavu AV ČR v Českých Budějovicích zasadila poslední ránu žluťásku barvoměnnému centralizační opatření Evropské unie. A nejen jemu, ale i celé škále dalších motýlích druhů. Brusel totiž nařídil, že pokud majitel louky žádá o dotace na její údržbu, musí vyjet se sekačkami nejpozději do dvacátého července. Dnešní technika ale umožňuje, že louky lze posekat za pár dnů, takže mezi desátým a dvacátým červencem najednou v Česku mizí z luk všechny květiny a motýli přicházejí o obživu.
Zlověstný je i úbytek ptactva, za kterou rovněž stojí člověk. Česká společnost ornitologická proto vždy na počátku jara vyhlašuje takzvaného ptáka roku, aby upozornila na vymírání dříve naprosto běžných druhů. Loni byla ptákem roku dříve naprosto běžná kachna potápka černokrká. Ještě v šedesátých letech si v březnu přilétající potápky černokrké stavěly v českých zemních tisíce hnízd, dnes je to kriticky ohrožený druh. Zatímco v roce 1985 hnízdilo na rybnících až 5000 párů, teď je to sotva 50 párů. "Vymírání je jednoznačně zaviněno způsobem hospodaření rybářů na rybnících, které je stále intenzivnější," vysvětluje vedoucí oddělení přírodních věd Muzea Komenského v Přerově Josef Chytil.
Letošním ptákem roku je červenka, nenápadný ptáček velký asi jako vrabec. Jeho největším nepřítelem jsou prosklené zastávky městské hromadné dopravy, protihlukové stěny a další skleněné bariéry, kterých všude přibývá, o něž se v rychlém letu jednoduše zabije. "Celkově se odhaduje, že na světě ročně zahyne jedna miliarda ptáků po nárazu do skleněných ploch," říká ornitolog Evžen Tošenovský, který pomáhal s výběrem letošního ptáka roku. Červenka je obzvláště náchylná, žije i v křovinách u zastávek, ráno ještě za šera vyletí a rozplácne se o sklo. Tošenovský ukazuje snímek z jedné stanice, na níž pod sklem leží mrtvá červenka, a emotivně vypráví o chladnoucím tělíčku a mláďatech oběti, které asi umřou hladem.
* Proč vymírají dříve běžní motýli?
* Proč z českého nebe mizí racci, vrabci či špačci?
* Proč se rázně mění druhová rozmanitost květin?
* Může člověk přežít bez motýlů, ptáků a květin?
ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V NEJNOVĚJŠÍM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 21. BŘEZNA.
