Kritiku desítek křesťanů, kterým se nelíbila páteční mše kardinála Dominika Duky sloužená v Lánech za představitele státu, považuje hlava české katolické církve za neoprávněnou. Bohoslužba byla jen součástí dlouho předem domluvené schůzky prezidenta Miloše Zemana a kardinála Duky. Schůzka se podle Badala týkala zejména dvouapůlleté snahy o dohodu v rámci majetkového vyrovnání státu a církve.
"Je zřejmé, že schůzku na této úrovni nelze domluvit ze dne na den," oponuje kardinálův tajemník Milan Badal kritikům, kteří poukazují na to, že se schůzka i bohoslužba konala jen několik dní poté, co prezident promluvil 17. listopadu na shromáždění za přítomnosti představitelů Bloku proti islámu. "Lidé, kteří méně přemýšlejí, si to spojují s kritikou prezidenta," řekl s poukazem na otevřený dopis, který zhruba pět desítek lidí zaslalo o víkendu Dukovi. Signatářům se nelíbí hlavně symbolické spojování katolické církve s prezidentským úřadem.
Podle Badala nelze mši vnímat jako podporu Zemanovy politiky. Uvedl, že kardinál Duka se snaží o dobré sousedské vztahy se všemi. V případě Václava Havla to bylo jiné, znali se, protože spolu byli ve vězení. "I s jeho nástupci se snaží mít dobré sousedské vztahy," uvedl Badal.
To, že při schůzce v Lánech došlo i na bohoslužbu, bylo podle Badala jen "třešničkou na dortu", využití možnosti k tomu, aby kardinál poznal tamní farnost a lidé se mohli přijít podívat do kostela. Podobně významná bohoslužba se v lánském kostele konala poprvé od roku 1921, kdy jej stát zakoupil. Badal připomněl, že byla veřejně přístupná a prezident se jí zúčastnil v tomto duchu.
"Je velmi těžké zbavit se dojmu, že se spíše než o přímluvnou modlitbu jedná o prapodivný kalkul. Souvislost lánské bohoslužby s červencovým memorandem o převodu majetku ze státu na církev zmiňuje ostatně samo arcibiskupství. Ve svém výsledku to působí jako politické gesto," píše se v dopise kritizujícím Duku.
Zeman a Duka v červenci podepsali memorandum o převedení Jiřského kláštera a Nového probošství církvi. Stát by se tak mělo do konce ledna. Podmínkou dohody je, že obě památky budou do pěti let opraveny a církev se vzdá nároků na další budovy v areálu Hradu.
Návrh na bohoslužbu v kostele Nejsvětějšího jména Ježíš vzešel podle šéfa prezidentova protokolu Jindřicha Forejta od katolické církve a prezidentská kancelář jej přivítala jako přátelské gesto.
