Postoj k útokům
Muslimové v české kotlině. Máme se jich bát?

Teroristické útoky ve Francii otřásly světovou veřejností. A nahrály hlasům, které varují, že šestnáctimilionová muslimská menšina v Evropě je časovanou bombou. Hrozí Česku vyostřený konflikt s islámem?

Je půl šesté večer a malá místnost s barevným kobercem a okny do ulice se pomalu zaplňuje ztichlými muži v ponožkách. Šeptem pronášejí slova v cizích jazycích, poklekávají na zem a zvedají hlavu k vzdálenému svatému městu Mekka. Jsme v muslimské modlitebně jen pár desítek metrů od Václavského náměstí, schované v prvním patře pasáže Jiřího Grosmana. Prozrazuje ji pouze nenápadný nápis "Islámská nadace v ČR" na vchodových dveřích. Už na první pohled je ovšem zřejmé, že do těchto míst chodí muslimové pravidelně. A jsou z různých koutů světa. V pasáži najdeme několik restaurací s pokrmy upravenými podle pravidel halal (obdoba výrazu košer), sídlí tady cestovní kanceláře s reklamními plakáty v arabštině a ruštině a také obchody s orientálním zbožím. Před nedávnem zde navíc přibyla další modlitebna, s kapacitou okolo stovky lidí, a to přímo naproti přes ulici. V srdci české metropole vyrostlo okolo duchovních center miniaturní exotické městečko.

Do modliteben má přístup každý. V den teroristického útoku ve francouzském týdeníku Charlie Hebdo je však obestírá hradba mlčení. "Bohužel nikdo z nás nemá teď čas se vám věnovat," odmítá jakýkoli rozhovor i fotografování správce modlitebny, zatímco jeho kolega se zrzavým plnovousem listuje výpravným vydáním koránu. Chuť komunikovat nemají ani další návštěvníci muslimského miniměstečka. "Zda mám strach z reakce Čechů?" opakuje otázku prodavač kebabů, který nechce ani uvádět své jméno. "Žiju tady už patnáct let, jsem český občan jako vy a o tyhle věci se nezajímám," říká a další otázkám uniká odchodem do zadní místnosti.

Konspirační teorie

Postoje českých muslimů k teroristickým útokům ve Francii jsou navenek jednotné. V den masakru vydalo Ústředí muslimských obcí prohlášení, v němž útoky jednoznačně odsoudilo. "Podobné jednání nemá nic společného s islámem a nejpříkřeji se protiví způsobům, jakým na invektivy vůči své osobě ve své době reagoval Prorok Muhammad, mír a požehnání s ním. Takové jednání je pouze vodou na mlýn xenofobním a islamofobním tendencím, které se bohužel nebývale rozbujely i v naší zemi," píše se v textu z dílny největší organizace českých muslimů, zastřešující podle odhadů ministerstva vnitra okolo třetiny zdejších vyznavačů islámu.

Při bližším pohledu je ovšem patrné rozladění nejen z útoků, ale také z toho, že umírnění muslimové, kteří s násilím nesouhlasí, musejí do médií neustále něco vysvětlovat. "Samozřejmě odsuzujeme podobné útoky ať je to ve Francii, nebo jinde, ať jej spáchá muslim, křesťan, nebo ateista," říká v telefonickém rozhovoru Raed Shaikh, mluvčí ústředí, absolvent ČVUT z devadesátých let, který dnes pracuje v telekomunikacích. "Není ale vůbec příjemné se neustále omlouvat za to, co se děje někde úplně jinde, třeba v Kanadě nebo ve Francii, a my s tím nemáme vůbec nic společného". Debata o islámu se tím podle něj zužuje na bezpečnostní problémy. Místo aby se mluvilo o "skutečně důležitých otázkách", jako je sousedství, vzdělání anebo vztah muže a ženy ve smíšených manželstvích.

CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 12. LEDNA 2015.