Rozdupané plodnice chráněných muchomůrek a zničené naleziště houby, která je českým vědeckým objevem. To jsou jen některé důvody, proč mykologové bijí na poplach.
Když mykolog Václav Koplík narazil v minulých dnech v Bílých Karpatech na pětici rozdupaných muchomůrek císařek, byl prý na mrtvici. "Nedivím se, i já jsem v lese často smutný. Našinci mají tu blbou vlastnost, že neznámou houbu rozkopnou, utrhnou a zahodí," říká mykolog Alois Vágner z Moravského zemského muzea v Brně.
Muchomůrka císařka, kdysi pochoutka římských císařů a papežů, je v Česku mimořádně vzácná a chráněna zákonem jako kriticky ohrožená. Rozšlapané císařky tak znovu připomněly diskusi o regulaci houbaření. Třeba v Itálii nesmí úlovek houbařů překročit stanovený váhový limit a v mnohých lokalitách platí i speciální povolenky na způsob rybářských lístků.
ČTĚTE TAKÉ: Odborník: Letos se přiotrávilo houbami na 150 lidí
Houby si Češi oblíbili pro chuť a vůni
Kdo poškodí chráněný druh, toho by Vágner důrazně pokutoval. Jen neví, jak to v "normálním" lese provést. "V dnešní době takový houbař dostane pokutu maximálně v národních parcích," myslí si Vágner. "Teoreticky je to možné, ale zatím pokutujeme jen sběrače borůvek," říká Pavel Jiřička, jeden ze strážců národního parku v Krkonoších.
Inspirace v zahraničí?
Švýcarsko zase povoluje sběr hub jen v určité dny. "Kdyby se chodilo na houby v sobotu, a pak až ve středu, mělo by to velký smysl," zvažuje Vágner. Podhoubí by nebylo pošlapané, malé plodnice by dostaly šanci vyrůst. "Při hledání malých hřibů, takzvaných ocťáčků, lidé podhoubí doslova rozryjí a tím ho i zničí. Dříve běžné lošáky nebo kuřátka zase vůbec nesnášejí pošlapaný les, proto dnes rostou jen vzácně."
Houbaři podobné návrhy předem odmítají. "To určitě, na houby jen v úterý. Někdo nechce v lese cyklisty, jiný houbaře, další chrání kdejakou bažinu. Z toho by se jeden zbláznil," rozčiluje se brněnský houbař Jaroslav Řehořík.
Mykologové proti kácení lesů
Houbám neškodí jen zástupy hledačů. Hnutí Nesehnutí právě podalo sérii žalob a stížností kvůli nepovolenému vykácení čtyř set borovic v brněnské Líšni. Bor měl ustoupit bytové výstavbě. "Z pohledu mykologů došlo vykácením k nenahraditelné ztrátě ve světovém měřítku," říká mykolog Vágner. Právě tady Vágner a jeho kolegové poprvé na světě objevili a vědecky popsali bílou formu čirůvky zemní.
Zatím se podněty Nesehnutých zabývala jen Česká inspekce životního prostředí, která kácení označila za nelegální. „Z krajského soudu čekáme vyjádření žalovaného, tedy brněnského magistrátu, tak za čtyři měsíce. Rozsudek možná za rok," odhaduje Sandra Podskalská, právnička Nesehnutých. Vzácnou čirůvku tu ale už nikdo neuvidí, i kdyby dal soud Nesehnutým ve všem za pravdu.
Ilustrační foto: Wikipedia, Lucie Pařízková
