V Brně vzniká první oddíl lidové domobrany. Připravený na válku se zbraní v ruce. Ať přijde z východu, nebo ze západu. Na Slovensku má stejná skupina už přes sto členů a dva tisíce sympatizantů na Facebooku. Vědí, jak na to. Jejich devatenáctiletý lídr se cvičil u ruských kozáků.
Pod sochou slovenského buditele Ľudovíta Štúra v Modre nedaleko Bratislavy se v neděli ráno schází neobvyklá společnost. Deset postav v maskáčích přešlapuje ve sněhové vánici a rozhlíží se po ztichlém náměstí. Šlápoty po vojenských botách jsou všude kolem a s každou minutou přibývají další. Muži v podomácku sestavených mundúrech vylézají z aut a z meziměstského autobusu, na pozdrav si potřásají rukou a mhouří oči před těžkými sněhovými vločkami. Dnes bude výcvik tvrdý. Až přijde nepřítel, bude se to ale ještě možná hodit.
"Do dvojstupu, chlapi!" zavelí devatenáctiletý lídr Peter Švrček skupině, která se už pod pomníkem rozrostla na dvacet hlav. Jedni mají zelené bundy, další komplety, které připomínají slovenskou armádu, sám velitel má maskáčovou uniformu jak profík, k tomu na hlavě černý baret s miniaturním znakem Slovenska.
Tichý průvod se dá do pohybu a mašíruje přes náměstí pryč. Kráčí nahoru do kopců, kde bude klid a žádní lidé. Na zádech se jim kývají podlouhlé tašky a v nich vyřazené samopaly a pušky. Bez ostrých. Nacvičovat se dnes mají pouze guerillové formace. A taktika, jak vykrýt ránu, ubránit se a zneškodnit protivníka rychlým a přesným tahem nožem.
Partyzáni v Brně
Skupina postupující ve dvojstupu kolem rodinných domků do lesa si říká Slovenskí branci. Před třemi roky ji založil student trnavské průmyslovky Peter Švrček, letošní aspirant na maturitu, kterého nebaví chodit do hospody ani na diskotéky. Jeho skutečný život se odehrává s bratry ve zbrani v lesích a na loukách.
Zpočátku byli branci jen malou partičkou. Postupně se ale začali rozrůstat. Otevřeli si stránku na Facebooku s fotkami z výcviků, začali vylepovat náborové plakáty po městě a obcházet školy. S nabídkou naučit zájemce, jak zachránit vlast, když ji bude chtít ovládnout nepřítel.
Ke svému překvapení Peter Švrček zjistil, že na podobné vlně s ním je spousta vrstevníků - od západoslovenské Trnavy po východoslovenské Košice. Dnes mají branci celkem patnáct oddílů s více než stovkou členů. Což velikostí odpovídá zhruba jedné vojenské rotě.
Pobočku se nyní rozhodli založit i v Česku. Prozatím nechtějí prozrazovat detaily, konkrétní jména osob ani jméno spřízněné organizace. "Zatím se nechceme unáhlit, všechno se lidé zavčas dozvědí," říká Švrček. Jasné je doposud pouze místo. A tím je Brno. Tedy destinace blízká, jen hodinu a půl jízdy autem do Trnavy, Švrčekova bydliště.
Do moravské metropole pravidelně s kolegy dojíždí dohlížet, aby výcvik a nábor členů probíhal hladce. Jako na Slovensku. Česko má ale podle branců velkou nevýhodu - je tu prý málo divočiny, žádné neobydlené hory. Pro partyzány nic moc.-54faf8e9c7bc0_227x235.jpg "Čtěte TÝDEN.")
* Jak v dnešní době vzniká skutečná lidová domobrana?
* Jak by mohla vypadat česká odnož a kdo by ji měl na starosti?
* Kde organizátoři přišli ke svým znalostem a kdo vlastně řídí lidovou domobranu?
* Co vše se musí zájemci naučit a co si musí osvojit?
Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 9. března 2015.
