Summit neziskovek
"Naložit politiky na lodě, ať vidí, že uprchlíci jsou lidé, a ne statistiky"

Humanitární pomoci, kterou nevládní organizace poskytují lidem prchajícím před válkou do Evropy, chybí koordinace a součinnost státních institucí. Konstatovali to zástupci evropských neziskových organizací v Praze na mezinárodním humanitárním kongresu. Jeho účastníci se také shodli, že je potřeba i větší koordinace mezi subjekty, které pomoc poskytují. Naděje vkládají mimo jiné do Světového humanitárního summitu, který se bude konat v květnu příštího roku v Istanbulu.

"Měli bychom pozvat politiky na tyto lodě, aby viděli, že jsou to lidé, a ne statistiky," vyzvala k větší angažovanosti Lindis Hurumová z organizace Lékaři bez hranic, která se účastnila záchranných operací u pobřeží Libye. Na nedostatečnou koordinaci státních úřadů si stěžoval i Cesare Fermi z neziskové organizace INTERSOS, podle něhož je obtížná situace například v Kalábrii, postižené ekonomickou krizí a kriminalitou. Už dříve se v médiích psalo o tom, že uprchlická centra v jižní Itálii řídí mafie.

Na kongresu zazněla i stížnost jedné humanitární pracovnice na problémy, s nimiž se potýkají dobrovolníci na chorvatsko-srbské hranici, kteří tam nyní pomáhají uprchlíkům ze Sýrie. "Celá malá města se teď sunou Evropou, ale nikdo pomoc pro ně nekoordinuje," posteskla si.

Naděje na větší efektivitu humanitární pomoci vkládají mnozí do Světového humanitárního summitu, který se bude konat 23. až 24. května v Istanbulu. Podle Celie Cranfieldové z organizace Voice, která sdružuje 84 nevládních organizací z 19 evropských zemí, je ale důležité, aby se tohoto summitu zúčastnili i zástupci vlád jednotlivých zemí.

"Budu velmi ráda, když tam přijede i český premiér nebo jiný zástupce vlády," řekla Cranfieldová. Dodala, že je důležitá politická angažovanost, protože osmdesát procent humanitární pomoci je poskytováno v oblastech nějakého konfliktu.

Kongres se zabýval i tématem, jak se změnila schopnost reagovat na humanitární krize za dvacet let od války v Bosně. Podle Nadže Chalíla, ředitele organizace ADRA pro Blízký východ a severní Afriku, se například zlepšila komunikace díky sociálním médiím či logistika. K dnešním problémům ale patří mimo jiné to, že humanitární pomoc už není považována za neutrální.

Humanitární pracovníci

Za posledních deset až dvacet let se také zněkolikanásobil počet útoků na humanitární pracovníky. Ti bývají před nasazením v terénu proškolováni o zásadách bezpečného chování, přesto někdy lidský faktor selhává. Peter Crichton, poradce pro oblast bezpečnosti organizace Concern, upozornil, že častou příčinou je navazování nežádoucích osobních vztahů s místním obyvatelstvem.

Pracovníci v terénu musejí zvažovat, jaké informace o svém pohybu a jaké fotografie zveřejní na sociálních sítích. Přílišné podrobnosti znamenají riziko. "Mohou dostat do nebezpečí nejen sebe, ale i své kolegy," řekl Crichton. Pro humanitární organizace je zásadní znalost místního prostředí, proto je velký zájem o spolupracovníky z řad "domorodců".

Při rozhodování o tom, zda oblast opustit kvůli příliš vysoké míře nebezpečí, hraje podle diskutujících zásadní roli charakter pomoci. Pokud tato pomoc zachraňuje lidské životy, jsou humanitární organizace ochotny jít do vyššího rizika než například v případě, že se jedná jen o osvětu.

Horší je v současnosti přístup do oblastí složitých konfliktů kvůli teroristickým skupinám. Pro případné vyjednávání s teroristy je podle odborníka na bezpečnost Crichtona zásadní výběr vyjednávače. Musí znát dobře jazyk a místní prostředí, být klidný, čekat nečekané a umět učinit rozhodnutí na místě. Před startem vyjednávání si musí humanitární organizace vymezit hranice, za které už není ochotna ustoupit.

Humanitární kongres se koná potřetí. Pořádá ho pět velkých organizací - ADRA, Člověk v tísni, Lékaři bez hranic, Charita ČR a Diakonie Českobratrské církve evangelické. Na akci se podílejí olomoucká Univerzita Palackého a České fórum pro rozvojovou spolupráci.