Ministerstvo kultury před pár dny informovalo knihovny, že nemá peníze, aby jim od konce března platilo připojení na internet. Přístup na síť přitom musejí knihovny dopřávat čtenářům zdarma ze zákona, a tak se bojí o svou existenci. "Jsem optimista," tvrdí náměstek ministryně kultury Radek Zdráhal s tím, že potřebných 25 milionů korun rezort nakonec sežene. A i kdyby se to nepovedlo, komerční připojení na internet prý vyjde knihovny měsíčně na zanedbatelných pár set korun.
Jak je možné, že v lednu vláda na několik let dopředu schválila Koncepci rozvoje knihoven včetně jejich internetizace a o měsíc později ministerstvo kultury najednou oznámilo, že nemá peníze, a tudíž projekt ukončuje?
Není to najednou, má to rozsáhlou historii. Šlo o projekt v rámci Komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS), který realizovalo ministerstvo vnitra a předtím ministerstvo informatiky od roku 2004. Vnitro tento projekt v letošním roce ukončilo. A myslím si, že ministerstvo kultury učinilo vše, co bylo možné, aby ho mohlo převzít. V žádném případě tedy projekt neukončujeme, protože jsme ani nic nezačali. A záleží pouze na uvolnění finančních prostředků, zda v něm budeme moci pokračovat.
O jakou částku jde?
Snažili jsme se tuto službu finančně optimalizovat stanovením nových technických parametrů, protože rozhodně nelze říct, že by byla v minulosti hospodárná - pohybovala se v řádech mnoha desítek milionů až stamilionů korun. Poptali jsme v rozsáhlém průzkumu veškeré knihovny vedené v evidenci ministerstva kultury, zda se chtějí do internetizace zapojit. Nakonec se jich přihlásilo 2500 a nás zajímalo, v jakém rozsahu a co by rády využívaly. Zjistili jsme, že službu lze poskytovat rámcově za 25 milionů korun. V současné době se horečně vyjednává s ministerstvem financí, abychom tuto částku dostali do našeho rozpočtu a mohli dál projektu pokračovat.
Pořád je tedy šance, že se potřebné finanční prostředky najdou?
V případě, že se najdou, není problém v projektu dál pokračovat. Na druhou stranu bylo mojí povinností uvědomit knihovny, jaká je v této chvíli situace, protože musejí mít prostor, aby si eventuálně zabezpečily připojení k internetu samy. Považoval bych za vrchol nezodpovědnosti říci jim 27. března (peníze chybí na zajištění projektu od 28. března - pozn. red.), že jsme nezískali potřebné finance a mají se o sebe postarat samy.
Vsadil byste si na to, že peníze získáte?
Jsem bytostným optimistou ve všech projektech, ve kterých se angažuji. Takže si myslím, že to nakonec dobře dopadne.
A poběží v takovém případě v knihovnách internet rovnou od konce března, nebo tam bude nějaká prodleva?
To teď nedokážu říct, nejsem IT odborník ani specialista na veřejné zakázky. Ale pokud budou příslušné finance převedeny do rozpočtu ministerstva kultury, mělo by vše pokračovat plynule. Jde o problém, který jsme nezavinili, a v případě prodlení či vypovězení smlouvy nám usnesení vlády umožňuje vyhlásit zkrácené výběrové řízení na nového poskytovatele připojení, takže by se vše mělo stihnout. Nevylučuji ale, že hypoteticky by k nějaké prodlevě dojít mohlo.
Knihovny mají povinnost poskytovat bezplatný internet ze zákona. Co se stane těm, které si po konci března nestihnou připojení obstarat?
Samozřejmě to neznamená, že se knihovna musí zavřít. Nebudou-li knihovny poskytovat tuto službu svým občanům, která je mimochodem podle mě dnes zcela běžnou službou, ministerstvo kultury by bylo nuceno zrušit jejich zápis v evidenci knihoven. Tato knihovna pak může fungovat i mimo režim knihovního zákona. Pouze se nebude moci účastnit grantů ministerstva kultury a využívat dalších možností, které jí knihovní zákon umožňuje. Rád bych ale zdůraznil, že poskytování těchto služeb je povinností provozovatele knihovny, nikoli státu. Tento projekt byl ve svém počátku spíše pomocnou rukou ze strany státu, ovšem tato povinnost stále leží na provozovateli knihovny.
Neznamená ale právě toto fakticky zánik?
V žádném případě ne. Zdaleka ne všechny knihovny v České republice jsou připojeny k internetu. Navíc komerční připojení, pokud si jej knihovny zajišťují samy, stojí mezi 300 až 600 korunami měsíčně. A to rozhodně není částka, která by zničila obecní rozpočet. Finančně náročnější je to jen u příhraničních či hraničních knihoven v malých obcích, kde je k připojení obtížný přístup a řeší se prostřednictvím satelitu. Tam je to v řádech 1500 až 2000 korun za měsíc.
Nejsou ale třeba malé knihovny na penězích od ministerstva závislé?
Nejsou. Ministerstvo nehradí žádné knihovně sto procent rozpočtu. Jako ministerstvo zřizujeme tři knihovny. Ostatní jsou zřizovány obcí, městem nebo krajem a je jejich v zájmu, co chtějí svým občanům poskytovat. To platí v kultuře obecně - pro divadla, muzea, orchestry, galerie a tak dále. Internetizace knihoven je určitý nadstandard, který vznikl v době, kdy byla možnost připojení k internetu ještě v plenkách. Dnes ho má řada lidí i v mobilu.
Kolik dnes funguje v Česku knihoven bez internetu a tudíž bez možnosti ucházet se o granty?
Máme přes šest tisíc knihoven, které poskytují internet zdarma. Ty, které ho nenabízejí, nesledujeme. Zřejmě nějaké jsou, ale neevidujeme je, v naší gesci jsou pouze ty, které poskytují služby na základě knihovního zákona.
Za jak dlouho knihovny bez internetu z evidence vyškrtnete? Mají se bát třeba i případné krátké prodlevy na přelomu března a dubna?
Pokud by náhodou muselo dojít k situaci, že bude ministerstvo vyhlašovat výběrové řízení na nového poskytovatele internetového připojení, rozhodně nebude kvůli několika dnům prodlevy nikdo vyškrtávat knihovny z evidence. Jak už jsem ale řekl - jsem bytostný optimista a věřím, že projekt internetizace knihoven bude plynule pokračovat.
