Připravovaná studie pro Povodí Vltavy o tom, jak zabránit povodňovým škodám, v jedné ze svých variant počítá s vypuštěním Orlické přehrady. Mohl by se z ní stát suchý poldr, který by povodňovou vodu zachytil. Starostové obcí u přehrady si takovou variantu neumí vůbec představit.
"Jde o krajní variantu, které říkáme ´prázdný Orlík´. Měla by ukázat, jak by se změnil průběh velkých povodní, kdybychom tuto přehradu drželi trvale prázdnou," uvedl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala pro Ekonom.
Studie by podle něj měla zhodnotit, zda vltavská kaskáda může trvale snížit hladinu některých přehrad, aniž by byly ohroženy ostatní funkce kaskády. K těm patří udržování splavnosti řeky na dolním toku, zásobování podniků a zemědělců vodou, udržení kvality vody ve Vltavě a dodržení požadavků energetiků na výrobu elektřiny.
Ze tří největších vltavských přehrad by byl Orlík pro zachycení povodňové vody nejvhodnější, protože má větší plochu než Lipno a Slapy. Celkem je to 12 tisíc kilometrů čtverečních.
Vypuštěná nádrž by ale zřejmě vadila obcím závislým na cestovním ruchu spojeném s Orlíkem, chatařům, rybářům či provozovatelům lodní dopravy. "To je snad nesmyl!" reagoval starosta Orlíku nad Vltavou na Písecku Jiří Štrajt. Vypuštěné dno orlické přehrady by bylo jednou velkou žumpou. "Kdoví, co by se tam všechno našlo," řekl pro ČTK.
Na území 80 kilometrů dlouhém by byly nánosy bahna, přemnožili by se komáři. Rekultivace by si vyžádala obrovské náklady. Chataři, rybáři, turisté by krajinu opustili. Největší ztrátu by utržili obchodníci i ubytovatelé. Pohled ze zámku Orlík by byl katastrofický, nebyla by to krásná původní krajina, řeka by se neměla kam vrátit, původní koryto je zanesené bahnem. Starosta si umí představit kvůli povodním jen větší manipulaci s hladinou. Orlík má ale už teď problémy s kvalitou vody, kdyby hladina klesla o pět deset metrů, byly by ještě větší.
Asi 70 tisíc turistů po přehradě, zejména mezi Orlíkem a Zvíkovem převeze za sezonu lodní společnost Quarter. Vypuštěnou přehradu si její provozovatel Jindřich Hospaska vlastně umí představit. "V tomhle státě je možné všechno," řekl.
Ředitel Povodí Vltavy Kubala zdůraznil, že Povodí Vltavy si nenechává vypracovat studii, aby na jejím základě navrhlo nějaké řešení. Jako správce k tomu ani nemá oprávnění, chce jen přinést možné varianty pro veřejnou diskusi, dodal. Na studii na základě podkladů od povodí pracuje Stavební fakulta ČVUT v Praze, hotová by měla být do konce letošního roku.
Vltavská kaskáda dokáže zdržet povodňovou vodu i ve své nynější podobě. Při povodních v roce 2002 se její zásluhou posunula kulminace Vltavy v Praze o 17 hodin, loni o osm až dvanáct hodin.
