Za pětadvacet let žádný z ministrů životního prostředí nehlasoval ve sněmovně o tak razantní okleštění práv občanů vyjadřovat se k plánovaným stavbám nových skladů či supermarketů nebo chystané těžbě surovin za svými domy. Udělal to až teď Richard Brabec z ANO. Práva aktivní veřejnosti, které není lhostejné, co se děje v jejím nejbližším okolí, vytlačila sněmovna i díky Brabcovi mimo hřiště. Prostě vás umlčíme!
Nejprve si připomeňme, o co přesně jde. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nemýlíte se, rovněž z ANO) připravila novelu stavebního zákona, která podle její interpretace zrychlí stavby tak, že by mohli zblednout závistí i legendární trpaslíci v pohádce Ať žijí duchové, když opravovali hrad Brtník. Je to samozřejmě nesmysl, novela v praxi přinese víc problémů než užitku.
Do této novely poslanec Jaroslav Foldyna (tentokrát z ČSSD) namontovat v Poslanecké sněmovně pozměňovací návrh, který zasahuje do navazujícího zákona o ochraně přírody a krajiny. Foldynova iniciativa vyškrtla místní občanská sdružení z územního a stavebního řízení u staveb, která se neposuzují podle speciálního režimu, pro něhož se vžila zkratka EIA. Jenže takových "menších" staveb či zásahů do krajiny a koloritu obcí je drtivá většina, až 90 procent. Jen malé procento se posuzuje podle EIA - třeba dálnice.
Co to konkrétně znamená? Když se například před několika lety chystala v Jihlavě stavba nového obchodního centra, vybral si developer místo v centru blízko městské památkové rezervace. Podle původního plánu měla být nová stavba vyšší než středověké hradby a významně by zasáhla do charakteru historického jádra. Místní občanské sdružení ovšem dosáhla nejen toho, že se obchodní centrum výrazně snížilo, ale developer rovněž ozelenil střechu objektu, vysázel v okolí stromy a vybudoval novou cestu pro pěší. Nebýt takových úprav, objekt by nejspíš nikdy nezískal ocenění Stavba roku.
Místní spolky se každý rok vyjadřují k desítkám podobných akcí, ať už jde o obchodní centra, menší továrny haly, sklady, ale také kácení stromů nebo otvírání nových těžebních prostor. Teď ovšem budou mít smůlu - a poděkovat mohou i ministru životného prostředí Richardu Brabcovi (ANO), který při rozhodujícím hlasování ve sněmovně zvedl ruku pro to, aby občanským sdružením po 25 letech sebral právo vyjadřovat se k těmto stavebním záměrům.
V popisu jeho práce přitom není jen rozdělování peněz na zachytávání dešťové vody nebo zateplování domů, ale právě i ochrana veřejných práv - aspoň tak spousta lidí jeho ministerský úřad chápe. Brabec asi nikoli. Ačkoli petici proti této úpravě zákona o ochraně přírody a krajiny podepsalo na šest tisíc lidí a varovaly před ní čtyři právnické fakulty. Možná že se Brabec už vidí v jiné funkci - v zákulisí se hovoří o tom, že by se po volbách měl stát ministrem průmyslu. A takový dáreček - odstřižení lidí, kteří jako obtížný hmyz pouze prudí a nechápou krásu nové tovární haly na louce, kam chodí na procházku - se pro průmyslníky hodí.
Paradoxní je, že Brabcům náměstek Vladimír Mana (z ČSSD) obcházel senátory, aby novelu stavebního zákona včetně okleštění práv veřejnosti neschvalovali a vrátili ji sněmovně. Horní komora parlamentu předlohu skutečně vrátila, ale sněmovně ji pak znovu definitivně schválila - i hlasem ministra Brabce, který tím podrazil nejen svého náměstka, ale především veřejnost. Nic takového se před tím nepodařilo ani ministrům životního prostředí z ODS, které právě Andrej Babiš a jeho ANO tak rádi kritizuji. Další zákulisní informace hovoří o tom, že ještě před závěrečným hlasováním mluvila s Brabcem o podrazácké novele Babišova pravá ruka Jaroslav Faltýnek. Dostal na této schůzce Brabec notičky, kdy má zvednout ruku? Mimochodem: pro zrušení občanských práv hlasoval i ministr obrany Martin Stropnický z ANO, který si dlouhodobě udržuje pozici jednoho z nejoblíbenějších politikův zemi.
Existuje ještě naděje, že se práva místních spolků a sdružení vrátí tam, kde od roku 1992 platila. Stanovisko čtyř právnických fakult z Prahy, Brna, Olomouce a Plzni je poměrně jednoznačné: "Omezení práva účasti ekologických spolků ve správních řízeních znamená omezení základního práva na příznivé životní prostředí."
