Až tři čtvrtiny dětí, které jsou dnes v ústavní péči, by v budoucnu mohly žít ve svých nebo náhradních rodinách. Úkol dnešních ústavů mají v budoucnu převzít profesionální pěstouni. To je plán ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase (ODS).
V ústavní péči by v budoucnu mohly zůstat jen ty děti, které vyžadují specializovanou péči, například se zdravotním postižením. Rušit ústavy však ministerstvo nehodlá, zdůraznil Nečas. "Neměli bychom s vaničkou vylít i dítě a tvrdit, že všechny ústavy jsou nesmyslné," řekl Nečas. Propouštění zaměstnanců ústavů se prý také nikdo bát nemusí. "Těch pracovníků možná bude potřeba více, jen se to transformuje do jiné podoby," řekl Nečas.
Profesionalizace pěstounské péče
Klíčovou změnou má být rozšíření pěstounské péče a její profesionalizace. Pěstounská péče má být chápána jako způsob obživy, ne jako altruismus, jako je tomu podle Nečase dnes.
Na nedokonalý systém pěstounské péče si stěžují i někteří ředitelé dětských domovů. Podle nich se stává, že pěstoun si dítě vybírá podle toho, jak se mu líbí. Jakmile se dítě v rodině neosvědčí, tak putuje zpátky do ústavu. Někteří pěstouni prý také nestojí o to, aby dítě udržovalo kontakt s biologickou rodinou. Stává se to prý proto, že pěstounství bývá v Česku občas chápáno jako jednodušší forma adopce. To se má podle ministerstva změnit.
Pěstounská rodina by v budoucnu mohla fungovat jako mikrokomunita s důrazem na krátkodobý pobyt dítěte. Citová fixace by neměla být stejná jako v rodině, ale prostředí by mělo být příjemnější než v ústavu. Pěstouni by měli k disposici propracovaný systém vzdělávání tak, aby byli schopni se postarat o handicapované děti i děti z nejrůznějšího rodinného a etnického prostředí.
Samozřejmostí by se měl stát i systém respitní (odlehčovací) péče. Znamenalo by to, že pěstouni by měli možnost nechat děti v ústavu po dobu, kdy si potřebují odpočinout od celodenní namáhavé péče. To je praxe běžná například u rodinných příslušníků pečujících o těžce postižené, umírající a seniory.
Počet pěstounských rodin se zvyšuje
Podle statistik ministerstva bylo v roce 2006 umístěno do ústavní péče 1974 dětí, rok předtím to bylo 2109 dětí. Celkový počet dětí s nařízenou ústavní výchovou pak v roce 2006 dosáhl 8671, loni zatím neoficiálně 7414 dětí. Zatímco počet dětí v ústavech klesal, zvyšoval se mírně počet pěstounských rodin i dětí umístěných do náhradní rodinné péče.
V roce 2005 bylo v pěstounské a poručnické péči 6873 dětí, v roce 2007 to bylo neoficiálně 7228 dětí. Adoptováno je pak ročně dalších 1000 dětí.
Na vysoký počet dětí umístěných v ústavech si dlouhodobě stěžují odborníci, kteří kritizují také roztříštěnost systému. V součtu ve všech různých ústavech (kojenecké, dětské domovy, ústavní sociální péče, výchovné ústavy) žije asi dvacet tisíc dětí, z toho v dětských domovech téměř pět tisíc.
Odborníci upozorňují také na neutěšené počty zneužívaných a týraných dětí v České republice. Podle různých odhadů může být takových případů až čtyřicet tisíc ročně. Sociální pracovníci jsou přetíženi, na jednoho připadá asi tři sta rodin. Nemohou se proto dostatečně věnovat terénní a individuální práci s dětmi a rodinami.
Foto: Karel Šanda
