Kdybych mohla, šla bych do kriminálu za manžela, říká Veronika Nečesaná, partnerka Lukáše Nečesaného, kterého soud opětovně odsoudil na třináct let za pokus o vraždu. Roční intermezzo na svobodě končí. Vztah ostře sledovaného páru za několik týdnů znovu rozdělí mříže.
Ještě je to čerstvé a úplně se mi to nezahojilo, podívejte, vyhrne si Lukáš Nečesaný rukáv a ukazuje rameno s modravým portrétem, který si před týdnem odnesl z tetovacího salonu. Na rozloučenou. A na připomenutí manželky Veroniky, s níž se před rokem oženil a má s ní dceru Natálii. "Takhle bude pořád se mnou," zadívá se zálibně na její rozesmátou inkoustovou tvář. V reálu však Veronika moc důvodů k úsměvům nemá. Po roce na svobodě musí její manžel už podruhé za mříže.
"Raději si sedneme do salonku, tam nás nikdo nebude vyrušovat, tam budeme mít klid," říká Nečesaný v doprovodu manželky ve vietnamské restauraci v Příbrami, kam společně přišli na rozhovor, protože kousek odsud bydlí a vedou zdánlivě spokojený rodinný život.
Jaké to je, když posloucháte rozsudek, který posílá vašeho manžela na třináct let do vězení?
Veronika Nečesaná: Na jednání soudu jsme vždy jezdili se sbalenou taškou. Nápor na nervy byl značný. Když jsme slyšeli verdikt, byli jsme na něj připraveni. Zbývají nám teď ještě tři možnosti - Nejvyšší soud, Ústavní soud a Štrasburk. Dávám tomu naději a nevěřím, že je rozsudek definitivní.
Dá se vůbec udržet vztah s mužem, který půjde na tak dlouhou dobu do vězení?
V. N.: Karty byly rozdány od začátku. Když jsme se brali, věděli jsme, že ještě není konec a proces bude dál pokračovat. Čekali jsme ovšem, že se případ otočí v náš prospěch, například pro nedostatek důkazů. Bohužel se tak nestalo. Nemám tedy jinou možnost než to už dotáhnout do konce.
S manželem jste se dala dohromady, když byl ve vazbě. Nezkomplikovala jste si tím život?
V. N.: Člověk si někdy tak úplně nevybírá, do koho se zamiluje. Prostě se tak stalo a s tím jsem do toho šla. Věřím, že jednou spravedlnost vyjde najevo a manžel tam nebude nakonec ani těch sedm let, kdy by ho mohli po polovině trestu propustit.
Vy vůbec nekalkulujete s třinácti lety, na něž byl odsouzen, ale "pouze" se sedmi lety?
V. N.: Ještě nás čekají tři instance, nevím. Vůbec si takovou dobu nepřipouštím...
Lukáš Nečesaný: Věznice poskytuje různé úlevy. Člověk se může postupně dostat do méně přísného režimu. Dokonce mohu mít i intimní návštěvy, pokud člověk dostane po roce pochvaly a zařadí se do první diferenční skupiny.
Zaznívá názor, že váš vztah je marketingový tah na vylepšení image Lukáše Nečesaného. Jde o kalkul?
V. N.: Nestojí mi za to podobné názory komentovat a lidem je vyvracet. Jsou podobně absurdní jako tvrzení, jež se objevila v médiích, že Natálka ani není moje dítě, protože mne nikdo nevyfotografoval s těhotenským břichem. Zpochybňovalo se dokonce, že jsem byla těhotná. Kdyby mi dcerka bývala spadla z nebe, byla bych šťastná, protože bych si nezničila postavu a neměla jizvy. Opravdu jsem nevěděla, že Lukáše z vězení pustí. Takové nervy ostatně za žádné peníze nestojí. Mohla jsem si najít úplně jiného manžela a mít naprosto běžné starosti.
L. N.: Prošli jsme si cennou zkušeností, byť s sebou přinesla spoustu negativ. Sám jsem se změnil, dozrál jsem a založil jsem rodinu. Ve vězení má člověk čas přemýšlet, jak si naplánuje život. Musím říct, že co jsem si tam předsevzal, to jsem opravdu splnil, včetně maturity.
CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 12. ZÁŘÍ 2016.
