"Neexistující" funkcionáři vydělávají v rozhlasové radě

Daňoví poplatníci vydají ročně tisíce korun za odměny funkcionářů, kteří vůbec neměli být zvoleni. Příkladem jsou posty dvou místopředsedů Rady Českého rozhlasu. O zřízení takové funkce není v zákoně ani čárka, přesto rozhlasoví místopředsedové dostávají měsíčně slušný plat.

Kdo porušuje zákon?

Poslední rada rozhlasu byla zvolena před dvěma lety. Jejím předsedou je dnes šéfdramaturg Centra náboženské tvorby České televize Jiří Florian. „Nelegálním" místopředsedou pak radní zvolili externistu České televize Ladislava Jíšu a dalším je bývalá zaměstnankyně rozhlasu, parlamentní novinářka a členka ODS Dana Jaklová. Tu do rady nominoval syndikát novinářů.

Samo vedení rady si není vědomo, že by ve funkcích bylo protizákonně. Míní, že když poslanci schválili funkcionářům Rady ČT a Rady Čro odměny, pak jsou funkce v pořádku.

„Nepředpokládám, že by někdo usnesení Poslanecké sněmovny mohl považovat za porušení zákona. Jsem proto přesvědčena, že o porušení zákona v žádném případě nejde," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ místopředsedkyně Jaklová.

Zákon funkci neřeší, ale stát platí

Poslanci před sedmi lety schválili toto usnesení: „Poslanecká sněmovna schvaluje odměny členům Rady České televize a Rady Českého rozhlasu ve výši 17 tis. Kč, místopředsedům těchto rad ve výši 22 tis. Kč a předsedům těchto rad ve výši 27 tis Kč."

V zákoně skutečně je, že poslanci usnesením stanoví radním odměny. Ale tím to končí. O tom, že existují místopředsedové, pak mluví ještě jednací řád rady, který si sama schválila a poslala ho i poslancům ve zprávě o tom, jak pracuje.

„S funkcemi místopředsedů počítá zákon jen u České televize, rozhlasová rada si to ale vyložila tak, že může bez potíží účtovat finance na základě stejné vyhlášky," řekl on-line deníku předseda kontrolního výboru sněmovny Vladimír Koníček.

To potvrzuje i právní výklad, který má poslanec k dispozici. Žádné usnesení ani jednací řád nemůže být nadřazen zákonu, který o takových funkcích vůbec nemluví, uvedli právníci.

Rada Českého rozhlasu má celkem devět členů, z toho tři funkcionáře, kteří mají vyšší odměnu a scházejí se pravidelně. Daňoví poplatníci tak platí nejen odměny radních, ale i náhrady na cesty na jednání.

Jednání - věc neveřejná

Dalším problémem funkcionářů rozhlasové rady je fakt, že se scházejí na uzavřených jednáních. Podle zákona však mají být všechna jednání rad veřejná. Výjimkou je jen situace, kdy rada projednává utajované informace a osobní údaje.

Radní to ale vyřešili šalamounsky. Kromě veřejných jednání jednou za měsíc se schází tzv. předsednictvo. To už jen neveřejně, zato každý týden. Že na něm nediskutují jen tři funkcionáři, potvrzuje i mluvčí Jaklová.

„Účast ostatních členů rady na jednáních předsednictva je dobrovolná, ale většina členů toho využívá, neboť se chce podílet na zajišťování průběžné činnosti rady. Z toho důvodu se vžil pracovní název ’rozšířené předsednictvo’," uvedla mluvčí.

Podle právních rozborů nemůže být o jednání za zavřenými dveřmi ani řeč. „Uzavření jednání rady je vlastně snahou o obcházení jednoho z nejzásadnějších atributů kontroly veřejnosti," říká jeden z právních rozborů.

Letos v lednu navíc přes sto občanů podepsalo dopis adresovaný radě, kde jí vyčítají, že se veřejnost nemohla účastnit dokonce řádného jednání. Při schůzi na konci ledna se totiž na některé občany nedostalo místo a nemohli proto sledovat jednání radních.

Rada přitom v poslední době čelila ostré kritice za stopku veřejností velmi sledovaného pořadu Odhalení. O zastavení projektu rozhodlo vedení rozhlasu, ale na radu se obrátili rozlícení diváci, kteří měsíce pravidelně sledovali živé unikátní kamerové záběry z výběhu goril v pražské zoo. Garantem byl právě rozhlas.

Foto: archiv Týdne, rozhlas.cz