Česko
Nejtragičtější nehoda tramvají. Pamětnice po letech promluvila

Z běžného rodinného výletu na zmrzlinu se stal pro Marii Javornickou zážitek na celý život. Před sedmdesáti lety se s rodinou vracela tramvají z Telnice do Ústí nad Labem. Přeplněný vůz havaroval, zahynulo 30 cestujících, téměř stovka byla zraněna. Své zážitky popsala pamětnice v diplomové práci, kterou letos odevzdala na závěr studia na Univerzitě třetího věku ústecké Univerzity J. E. Purkyně.

Z rodných Loun vyjela tehdejší slečna za rodiči do Ústí nad Labem, kam se přesídlili poté, co jim zabavili stavební podnik. "Tatínka pustili z vězení a asi se nemohl dívat do výlohy svého obchodu, proto se naši přestěhovali. Já ještě pracovala v Lounech a vyjela jsem za nimi, že pojedeme na výbornou zmrzlinu na Telnici," vyprávěla žena, které bylo v době tragické události necelých 17 let.

Právě zmrzlinou, borůvkami a malinami byla tehdy Telnice na úpatí Krušných hor vyhlášená. Do kopců jezdila tramvaj číslo jedna. "Byl nádherný slunečný den, na nádraží bylo strašně moc lidí s kýbly plnými lesních plodů. Držela jsem bratříčka za ruku. Dodnes vidím, jak tam stál hlouček a uprostřed muž v tramvajové čepici, který říkal, že mu nešly brzdy, už když jel nahoru, že byly nějaké porouchané, že volal na dopravní podnik. Tam mu prý řekli, že když s tím vyjel, tak ať taky sjede, nebo že zaplatí jízdné," popsala Javornická dobu krátce před nehodou.

Do tramvaje se vstupovalo až na povel průvodčího. "Motorák už byl plný, tak jsme nastoupili do vlečňáku. Bylo to úplně nacpané, v přihrádkách měli lidi hrnce a kýble s borůvkami. Najednou taťka vstal a řekl: 'Co dělá ten člověk, vždyť vůbec nebrzdí', to si dodneška pamatuji. A od té doby nevím nic. Probrala jsem se až na pokoji, kde nás bylo šestnáct a nikdo nic nevěděl," uvedla Javornická, která zná zbytek od své maminky.

Dívka z Loun byla v troskách vagonu, pořezaná a se silným otřesem mozku. "Tehdy čtrnáctiletý bratr ležel mezi mrtvými, z hromady ho vytáhla maminka, která slyšela bušení srdce, měl skalpovanou půlku obličeje, otec měl zlomenou ruku, vyražené zuby a natržené plíce," popsala. "Právě jeho ruka zachránila matku, protože spadla na ni, kdyby tam nebyla, padla by přímo na hranu obrubníku," zmínila. "Přežili jsme tak nakonec všichni, bratr měl na památku barvu borůvek na nose a obočí."

Při neštěstí se našli i zloději. "Přišla jsem o zlatý náramek po babičce, což mě mrzelo, ale určitě víc lidí pomáhalo, než bylo těch hyen," zmínila Javornická.

Pohřbu obětí, který se změnil v celonárodní smutek, se zúčastnilo zhruba 30 tisíc lidí včetně ministra vnitra Václava Noska. "To bylo odporné, začali nám rozdávat kakao a snídaňový balíček, dělali si kariéru," uvedla pamětnice, která si následky zranění nese celý život.

Tramvaje v Ústí nad Labem od 70. let minulého století nejezdí, trať na Telnici byla zrušena kvůli těžbě hnědého uhlí v 50. letech. Památku obětí si zástupci města, dopravního podniku a dalších institucí připomenou v den výročí události, tedy 13. července v 11 hodin u pomníku Na Rondelu.