Lidé hlásící se k německým a rakouským kořenům uvítali, že vedení Brna přijalo prohlášení, v němž litují odsunu německy mluvících obyvatel z města po druhé světové válce. Na straně druhé tento pokus o smíření maří ti, kteří proti usnesení protestují.
"Na přijetí memoranda byl nejvyšší čas. Je to gesto smíření, ale zapomenout na to, co se tehdy dělo, jen tak nepůjde. Možná za několik desetiletí," uvedla předsedkyně Německého jazykového a kulturního spolku Brno Michaela Knápková. Spolek sdružuje zhruba sto lidí. Pořádá besedy, přednášky a výstavy o německé kultuře.
Osmdesátiletá Knápková žila jako dítě s rodiči v pohraničí. Otec byl Rakušan, a musel tedy narukovat do německé armády. Z války se prý v obavě před tím, jaká bude reakce jeho českých sousedů, nevrátil. Rodina se rozpadla a Knápková zůstala tehdy s matkou v Československu. Němci a jejich příbuzní, kteří chtěli své smíšené rodiny udržet, byli z Československa odsunuti. Z Brna jich šlo po válce pěšky do Pohořelic směrem k Rakousku přibližně 20 tisíc, přičemž 1700 lidí cestou zemřelo.
Z 55 zastupitelů hlasovalo v úterý pro přijetí Deklarace smíření a společné budoucnosti všech 13 členů ANO, sedm zástupců KDU-ČSL, čtyři členové Strany zelených a šest zastupitelů uskupení Žít Brno. K této radniční koalici se přidali ještě všichni čtyři členové opoziční TOP 09. ODS a ČSSD se hlasování nezúčastnily, čtyři zastupitelé KSČM byli proti. Deklaraci tedy podpořilo 34 zastupitelů.
"Uvědomujeme si, k jakým lidským tragédiím i kulturním a společenským ztrátám tehdy došlo," uvedl k deklaraci primátor Petr Vokřál (ANO). Podle něj vyjadřuje naději, že na základě znalosti historických událostí a jejich důsledků už nebude možné, aby se v Brně podobné věci opakovaly.
Brněnský zastupitel a náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek (KDU-ČSL) však řekl, že by se za příkoří měli omluvit nejprve Němci a teprve pak Brno. Stejný názor vyjádřil také jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD).
Brno letos u příležitosti 70. výročí ukončení druhé světové války vyhlásilo Rok smíření s cílem připomenout historické události z let 1939 až 1945. Cílem je uctít památku všech brněnských obětí tohoto období i následného vyvedení německy mluvících obyvatel. Proto se 30. května uskuteční Pouť smíření z Pohořelic do Brna, která má připomenout poválečný pochod Němců z Brna. Akce se zúčastní velvyslanci, rakouští a němečtí hosté a pamětníci těchto událostí. Celá pouť skončí pietním aktem u pomníku v areálu starobrněnského kláštera.
